MALADAPTIVNÍ PROFESNÍ A STUDIJNÍ ORIENTACE

31. července 2018 v 16:05 | Prof.PhDr.Rudolf Kohoutek,CSc.

Maladaptivní profesní a studijní orientaci prokazuje jedinec, který:

- prosazuje neadekvátnost a nereálnost volby povolání (studia), a to buď z hlediska osobních schopností, nebo motivace;
- má nereálné představy o vybraném studiu nebo profesi;
- má nízkou úroveň identifikace se zvoleným oborem profese či studia;
- velmi málo se angažuje při volbě povolání (studia);
- je pasivní nebo lhostejný (á) k vlastní profesní budoucnosti;
- když žák či žákyně končící povinnou školní docházku projevuje vysokou nerozhodnost v zom, jaké povolání nebo školu si má vybrat;
- nemá k oboru patřičně kladný vztah;
- chce přestoupit na jiný obor nebo z oboru odejít.

V procesu sebepoznání a sebepochopení i dozrávání
pro volbu (výběr) povolání (studia) hraje velkou roli profesní orientace na školách a také psychologické kariérové poradenství. Psychologické vyšetření osobnosti žáka a předpověď, prognóza úspěchu žáka (studenta) ve škole a později i v povolání (srovnáním vlastností osobnosti žáka s profesiogramem) má často vysokou hodnotu.
Školní a poradenské psychology především zajímá, jak jsou děti spokojeny se zvoleným oborem práce či studia a jak jsou spokojeni v pracovní skupině nebo školní třídě.
V případě nespokojenosti s povoláním, resp. oborem studia je třeba zjistit příčiny nespokojenosti a pokusit se je odstranit.
Většina lidí může zastávat celou řadu různých povolání, neboť existují rozsáhlé možnosti kompenzace, vyrovnání nedostatků přednostmi a zejména výcviku specifických profesních dovedností a návyků.
Informace o výsledcích psychologického vyšetření může sehrát významnou úlohu při poznávání žáka (studenta) pedagogy a také v procesu sebepoznání a sebehodnocení žáka (studenta).
Žák, který sám sobě dobře rozumí, má větší předpoklad dobrého přizpůsobení se než žák, jehož úroveň sebepoznání a sebepochopení je nízká. Sebepoznání a sebepochopení vlastně znamená, že člověk dovede přesně popsat své klady, nedostatky, zkušenosti, potřeby a cíle, dovede předvídat své chování a snadněji své chování řídí a kontroluje. Sebepoznání a sebepochopení přispívá k jeho přiměřené akceptaci sebe sama, což je jeden z cílů psychologického poradenství. Vždyť podstatou poradenství je informovat zkoumanou osobu o úrovni jednotlivých znaků její osobnosti se zřetelem k ovlivňování (psychokorekci) a sebevýchově jejích mezilidských vztahů, vztahu k sobě samému a úspěšnosti ve zvoleném povolání (resp. studiu).

Důležité jsou teorie, které rozlišují typy osobnosti pracovníků ve vztahu k hlavním druhům pracovního prostředí.
Je to např. teorie amerického psychologa Johna Lewise Hollanda (1919-2007), který rozlišuje šest typů pracovního prostředí a osobností:
motorické,
podpůrné,
konformní,
přesvědčující,
estetické (např. hudebníci, výtvarníci)
a intelektuální (matematici, fyzici, atd.).

Osoby s větší informovaností o své osobnosti a o pracovních prostředích si lépe volí povolání než lidé s menší informovaností. Adekvátnost volby povolání je částečně také funkcí věku, protože čas nám poskytuje více příležitostí pro shromažďování informací. Osoby s adekvátnější volbou povolání mají diferencovanější vědomosti o povoláních, znají i profesiografické nároky povolání.
Americký psycholog M. Nickel (1975) stanovil tři typy volby povolání mládeže. Typ A volí povolání podřídivě na základě rozhodnutí rodičů nebo jiných významných osob a vnějších okolnosti, typ B - střední sice má nějaké své profesní cíle a plány, ale nechá si např. dospělými pomoci specifikovat konkrétní výběr povolání a typ C je iniciativní má svůj osobní plán, své cíle si autonomně prosazuje.
Problematika závad a poruch profesní a studijní orientace a adaptace se často objevuje u dětí parvuloidních, nezralých, s infantilními rysy osobnosti a mentálně retardovaných.
Zdá se, že existuje úzké sepětí mezi mírou sociálního a profesního přizpůsobení.
Schopnost a dovednost vřadit se adekvátně do sociálních poměrů a skutečností v pracovním procesu hraje velkou roli v profesní adjustaci i pro osoby mentálně retardované.

Mentálně postižené osoby však vždy mají užívat podle deklarace OSN v co největší míře základních lidských práv:

-právo na léčebnou péči, vzdělání, pracovní přípravu a rekvalifikaci, aby mohly maximálně rozvinout své schopnosti a zájmy;
-právo na ekonomické zajištění a přiměřený životní standard. Podle schopností mají právo na produktivní práci nebo jinou zájmovou činnost;
-právo na život v kruhu své rodiny, jestliže je to možné. Pokud je nutné umístění v ústavu, má ústavní prostředí být co nejbližší podmínkám normálního života;
-právo na služby kvalifikovaného ošetřovatele, je-li to nezbytné k zajištění mentálně postiženého;
-právo na ochranu před vykořisťováním a zneužíváním;
-právo na ochranu a pomoc druhých osob a institucí, jestliže mentálně retardovaný není schopen v důsledku těžkého stupně postižení domáhat se sám těchto práv.

Pro vysokoškolsky kvalifikované odborné psychology zajišťuje tuzemské i zahraniční diagnostické metody, testy, zkoušky a psychorehabilitační pomůcky např. firma Psychodiagnostika s.r.o., Brno.


Literatura

KOŠČO J. a kolektiv: Poradenská psychológia. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladateĺstvo, 1987. 446 stran.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama