Pozornost, představivost a obrazotvornost

23. ledna 2018 v 8:29 | Prof.PhDr.Rudolf Kohoutek,CSc.

Pozornost jsou ty jediné dveře do naší duše, kterými bezprostředně prochází vše, co je ve vědomí (K.D. Ušinskij).


Pozornost je zaměřenost vědomí na určitý podnět. Může být bezděčná(neúmyslná, orientační reflex) nebo záměrná(mající cílevědomý, výběrový charakter). Zaměřenost vědomí je způsobována vnitřními faktory (např. zájmy, potřebami, ideály) i faktory vnějšími (zejména silou působícího podnětu).
Základními vlastnostmi pozornosti jsou:
koncentrace (soustředění) - schopnost a dovednost zaměřit se na jednotlivý jev a vyloučit vše, co s tímto jevem přímo nesouvisí.
Kapacita (rozsah) - určuje se podle toho, kolik jevů dovedeme současně postřehnout ve velmi krátkém časovém úseku.
Tenacita-schopnost a dovednost obírat se po dlouhou dobu jedním předmětem (koncentrace v čase).
Vigilita (čilost) - jasnost a bdělost vědomí, schopnost a dovednost přecházet od jednoho předmětu k druhému a orientovat se v místě, čase a situaci.
Selektivita-schopnost a dovednost vybrat si ze shluku jevů vždy jen jev určitého druhu-barvy, tvaru apod.
Distribuce-schopnost a dovednost pozorovat několik jevů současně.
Oscilace-střídavé oslabování a opětné oživování pozornosti.
Stabilita-opak oscilace, schopnost a dovednost zabývat se jedním předmětem stejnoměrně po delší dobu.
Podmínkou efektivní orientace v místě, čase a situaci i kontroly průběhu prožívání a jednání je lucidita, tj. jasnost, bdělost a ostrost vědomí.
Hyperlucidita může být na překážku tam, kde je podmínkou optimální činnosti automatizace dovedností. Nadměrná kontrola vědomí někdy ruší spontánní, přirozený průběh aktivity, např. ve sportu, při jízdě autem apod.

Mezi lidmi jsou zřetelné interindividuální rozdíly v šíři pole (úžině) vědomí. Úzké pole vědomí souvisí spíše s detailním (analytickým) způsobem vnímání, kdežto široké pole vědomí je spjato s globálním poznávacím (kognitivním) stylem. Lidé s úzkým polem vědomí mívají méně pohotovou a chudší nabídku představ než lidé se širokým polem vědomí. Záleží ovšem i na temperamentu a dalších složkách osobnosti.

Pro vývoj a výchovu pozornosti je nutno vědět, že pozornost připoutává každý motivačně relativně silný podnět (stimul) a vše, co přináší změnu.

Podle teorie filtru pozornosti od anglického kognitivního a experimentálního psychologa Donalda Erica Broadbenta (1926-1993) veškeré informace zaznamenané senzorickými vstupy jsou ihned filtrovány nebo oslabovány. K úrovni vnímání jsou pak připuštěny jen některé, ostatní stimuly pak do úrovně vnímání nedojdou.

Řada aktů chování je tak prováděna automaticky, tj. bez vědomí pozornosti (Broadbent, 1958 in Sternberg, 1999).

Selektivní pozornost pak může zapříčiňovat závady a poruchy např. v komunikaci.


Psychologickou diagnostikou pozornosti se zabývá např. Bourdonův test pozornosti, který upravili slovenští psychologové J. Ch. Raiskup a také J. Kuruc, J. Senkaa M. Čečer.

Využíván je i Koncentračně-výkonový test (KVT) vyvinutý původně D. Abelsem a upravený J. Velkoborským. Také brněnský psycholog M. Kučera sestavil Test koncentrace pozornosti (TKP). Používají se též různé korekturní testy.

Závady a poruchy pozornosti

Paraprosexie je pozornost zaměřená nesprávným směrem (např. na něco patologického).

Hyperprosexie je výrazně zvýšená pozornost věnovaná např. sebepozorování, mimořádná pozornost věnovaná jednomu problému či předmětu nebo ději.

Hypoprosexie je výrazně snížená pozornost (v jedné nebo ve všech jejich složkách).

Aprosexie je úplná neschopnost soustředit se, např. v důsledku fyzického a psychického vyčerpání.

Tyto poruchy souvisejí se stavem sensoria (vědomí), tj. schopnosti vnímat a poznávat vzájemné vztahy mezi vlastní osobou a životním prostředím. V praxi se místo termínu vědomí často používá pojmu časoprostorová orientace, osobní orientace, situační orientace, místní orientace. Úroveň těchto orientací však může pouze zprostředkovaně informovat o stavu vědomí.

V běžném životě se často setkáváme se špatnou koncentrací (soustředěním) a špatnou distribucí (rozdělováním) pozornosti, což se projevuje roztržitostí. Roztržitost se vyskytuje např. v rozčilení, u zastřeného vědomí, u somnolence (chorobné dřímoty), u narkolepsie (neodolatelných záchvatů spánku), v deliriu (obluzeném vědomí, ztrátě orientace provázené zmateností), u obnubilací (mrákotných stavů, ve kterých si postižený počíná jako v hypnóze), u depersonalizace (lehkých poruch vědomí, při nichž vlastní osoba připadá postiženému cizí).

Někdy rozlišujeme roztržitost zdánlivou ("profesorskou") a skutečnou. Zdánlivě roztržitý člověk je natolik zaujatý jednou věcí, že nemůže věnovat pozornost věci jiné. Skutečně roztržitý člověk není schopen soustředit se na cokoliv.

Častou poruchou pozornosti je absence bezděčné pozornosti.

Vážnou poruchou pozornosti je ADD, tj. Attention Deficit Disorder.

Porucha pozornosti spojená s hyperaktivitou se diagnostikuje jako ADHD (Attention Deficit Hyperactivity Disorder).

Pro vývoj a výchovu pozornosti je nutno vědět, že pozornost připoutává každý motivačně relativně silný podnět (stimul) a vše, co přináší změnu.

Představaje vybavený obraz předmětu nebo jevu na základě vnímané skutečnosti uchované v paměti.

Představivost vybavuje obraz předmětu nebo jevu na základě zrakově, sluchově nebo kinesteticky vnímané skutečnosti uchované v paměti.

Vizuospaciální schopnosti a dovednosti

se týkají se zrakově prostorové představivosti a prostorové orientace zrakem.

Ve srovnání s vjemy jsou představy:
méně jasné (např. představy barev předmětů jsou matné);
méně zřetelné (např. představa kytice je nepřesná v porovnání s vjemem kytice);
úryvkovité, fragmentární-odrážejí obyčejně jen nápadné vlastnosti předmětů, kdežto detaily jim chybějí;
nestálé (vnímat můžeme určitý předmět i několik hodin, avšak trvání představy můžeme počítat jen na vteřiny);
chybí jim přesvědčení o skutečnosti (představíme-li si např. dům, víme, že jde jen o představu, a ne o vjem domu).

Tyto vlastnosti představ platí jen obecně pro většinu lidí. Ve výjimečných případech se např. u dětí může představa velmi blížit vjemu (tzv. eidetická vloha).

Eidetismus je nadměrná senzitivita, živá představivost, dokonalá představa, exaktní paměťová stopa vjemu, fotografická paměť.

Uvádí se, že ji má asi 4-5 % osob.

Eidetické vlohy jsou vyvinuty hlavně u dětí, jsou důležité pro vývoj (učení), získáváním zkušenosti se vytrácí, v dospělosti nahrazena živou představivostí (méně věrná reprodukce); např. u hysterických značně senzitivních osob může přejít do stavu, kdy člověk ztrácí náhled, co je skutečnost a co je fantazie.

Představy mají velmi důležitou úlohu při regulaci činnosti. Zejména představy o morálním jednání.

Představy úzce souvisejí se všemi psychickými procesy, především s pamatováním. Ovlivňují vnímání, poskytují materiál pro vytváření obrazů předtím nikdy nevnímaných, tj. imaginace, obrazotvornosti či fantazie, pro tvoření pojmů, vyvolávají určité city apod.

Obrazotvornost (fantazie, imaginace) tvoří obrazy předem nikdy nevnímané.

Fantazie na jedné straně může svými subjektivními přístupy zkreslovat informace, na druhé straně může být zdrojem kreativity (fantazie tvůrčí, konstrukční). Zvláštním druhem fantazie je snění.

Ovlivňování vlastní osobnosti (včetně biologických dějů organismu) navozováním určitých představ a obrazotvorností se nazývá vizualizace. Je významná např. v oblastech, které zkoumá psychoimunologie. Např. vizualizace úspěšného zápasu vlastních bílých krvinek s mikroby a viry (včetně onkovirů) může vést ke zlepšení zdravotního stavu.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Scottmix Scottmix | E-mail | 5. května 2018 v 16:16 | Reagovat

*
*
Pictures, images and Video  3 -5  -7 -9 -12 _15 years P0rno
*
Download here: Link1: http://minurl.ru/64o7N
Download here: Link2: https://rocld.com/n8g76
*
*
*
*--

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama