Září 2011

Dotazník pro třídního učitele žáka (žákyně)

23. září 2011 v 6:19 | Prof.PhDr.Rudolf Kohoutek,CSc.
Jde o námět R. Kohoutka pro dotazník vztahující se k volbě či výběru povolání resp. studia žáků a žákyň základních škol.

DOTAZNÍK PRO TŘÍDNÍHO UČITELE
Prosíme, abyste vždy jednu z možností odpovědí vztahující se na popis osobnosti žáka vyznačili podtržením, případně, abyste ji doplnili vhodnějším výrazem nebo udáním popisu konkrétní situace, na kterou se údaj vztahuje.

Jméno a příjmení:

Datum a místo narození:

Adresa bydliště:


Škola (podnik):
Třída:

Čím by chtěl(a) být:
1)
2)
3)

Celkové zaměření žáka:


Zajímá se spíše o:
různé otázky společensko - vědní - o umění - o osoby - o přírodu - o techniku - o práci s počítačem -
o hmotný materiál - o rukodělné činnosti - o výtvarné činnosti - o sportovní činnosti - o
jinou činnost (jakou) ..................

Jeho (její) zájem o povolání ............................je:
vyhraněný - nevyhraněný, zdůvodněný - nezdůvodněný, podložený činností žáka -
nepodložený žádnou činností, dlouhodobý - krátkodobý, hluboký - povrchní, stálý -
nestálý.

Rozumové schopnosti žáka :
1. Je nadprůměrně bystrý, velmi rychle chápe, je samostatný i při osvojování nových
poznatků, má velmi dobře vyvinuté nejen konkrétní, ale i abstraktní myšlení.
2. Je schopen bez velkého úsilí chápat a plnit žádané úkoly. Mohl by patřit mezi nejlepší
žáky.
3. Průměrně chápe novou látku a zadané úkoly, přiměřeným úsilím může dosáhnout
dobrých výsledků.
4. Je poněkud méně chápavý, málo samostatný a těžkopádnější v oblasti myšlenkových
pochodů, učí se mechanicky.
5. Má velmi těžkopádné myšlení, musí vynaložit velké úsilí tehdy, chce-li pochopit vztahy
mezi jednoduchými fakty.

Paměť:
1. Nadprůměrně rychle si osvojuje nové poznatky a pamatuje se je trvale; rozsah jeho
paměti je značný a také si rychle vybavuje.
2. Velmi snadno si pomatuje a vybavuje.
3. Má průměrně vyhovující paměť.
4. Nemá spolehlivou paměť, jeho paměť je převážně mechanická.
5. Velmi špatně si pamatuje, rozsah jeho paměti je malý.

Osobní tempo:
1. Je nadprůměrně rychlý a je schopen pracovat nejen velmi rychle, ale také velmi kvalitně,
pečlivě, důkladně a pravidelně.
2. Má rychlé osobní tempo a většinou pracuje také i kvalitně.
3. Má průměrně rychlé osobní tempo, je obvykle schopen pracovat i v souladu s běžně
požadovanou kvalitou.
4. Má volnější, pomalejší psychomotorické tempo, ale pracuje pečlivě a pravidelně.
5. Má pomalé osobní tempo a také kvalita práce je nízká.

Úroveň rozdělování a přenášení pozornosti:
1. Je schopen i bez obtíží zaměřit pozornost i na několik věcí současně a přitom spolehlivě
plnit dané úkoly.
2. Většinou úspěšně rozděluje pozornost i na několik úkolů.
3. Je schopen s průměrným úspěchem věnovat pozornost i více činnostem současně.
4. Má slabší (podprůměrnou) schopnost rozdělovat pozornost na několik úkolů, je v
takových situacích nejistý a snadno zapomíná.
5. Není schopen provádět ani dvě běžné činnosti současně.

Stav smyslového vnímání a řeči:
1. Velmi dobře vidí, slyší, vnímá vůně, má dobré chuťové vnímání a barvocit, řeč má bez
defektů, umí velmi výstižně vyjadřovat své myšlenky.
2. Má všechny smysly bez patologických změn, řeč bez vad ve výslovnosti a dobrou slovní
zásobu.
3. Nebyly shledány závady ve smyslovém vnímání, má průměrnou slovní zásobu i
vyjadřovací schopnosti.
4. Má drobnější korigované smyslové vady (např. zraku, sluchu), slovní zásobu má chudší,
nedovede se vždy přiléhavě vyjádřit.
5. Má větší vady smyslového vnímání (zrakového, sluchového, chuťového) a velmi chudou
slovní zásobu, nedovede se vyjadřovat.

Sebedůvěra a míra snášenlivosti vůči zátěži:
1. Vždy si věří, někdy se až přeceňuje, vždy si ví rady, je chladnokrevný a duchapřítomný.
2. Má vyrovnanou sebedůvěru, netrpí pocity méněcennosti ani při nezdarech a potížích, je
klidný a vyrovnaný, většinou se nedá vyvést z rovnováhy.
3. Průměrně si důvěřuje, bývá však vyveden z rovnováhy při větších nezdarech a obtížích, v
běžných situacích je klidný a vyrovnaný.
4. Málo si věří, jeho sebedůvěra a sebehodnocení je labilní a závislé na situaci, má sklon
podléhat panice v tíživějších situacích.
5. Trpí pocity méněcennosti (i když to případně navenek zakrývá), které někdy nepřiměřeně
kompenzuje, podléhá velmi snadno panice, ztrácí nervy, snadno znervózní.

Pořádnost a čistotnost:
1. Nesnese nepořádek ani nečistotu.
2. Je značně pořádný a čistotný.
3. Charakterizuje jej spíše pořádnost a čistotnost než opak.
4. Bývá nepořádný a nečistotný; vyžaduje častou kontrolu svého chování.
5. Je nepořádný, nečistý, vyžaduje neustálou kontrolu.

Pracovitost a aktivita:
1. Velmi rád pracuje tělesně i duševně, je při práci tělesné - duševní velmi aktivní, dovede
pracovat tvůrčím způsobem.
2. Rád pracuje, je pilný a aktivní tělesně - duševně.
3. Je průměrně pracovitý a aktivní tělesně - duševně.
4. Je málo pilný a aktivní tělesně - duševně. Nemá smysl pro tvůrčí činnost.
5. Je pasívní a lenivý tělesně - duševně, dokonce i tehdy, jde-li spíše o netvůrčí, spíše o
mechanickou práci.

Motorika, tělesná síla a únavnost při tělesné práci:

Zdravotní stav, nápadnosti tělesného vzezření a výrazu dítěte:




Osvědčené výchovné postupy:
1. Přátelské domluvy mezi čtyřma očima, převaha kladného hodnocení nad záporným, mírná
výchova, autoritativní přístupy pouze zdůvodněné.
2. Domluvy před kolektivem a vzkazy do rodiny, kategorické výchovné přístupy.
3. Domácí vězení, doučování, zákazy a trest převažující nad kladným hodnocením.
4. Ani kladné, ani záporné hodnocení se příliš neosvědčilo.
5. Vyžaduje speciální výchovu v ústavním prostředí.

Jak by se podle Vašeho mínění mohl osvědčit v každém ze tří povolání, které uvedl:

1. Výborně (mohl by vyniknout) v povolání jako...................
2. Velmi dobře jako...............
3. Průměrně jako.................
4. Podprůměrně jako................
5. Nedostatečně jako...............

Jaké povolání (studium) považuje škola pro dítě za nejvhodnější:

Školní prospěch (na posledním vysvědčení):





Datum vyplnění dotazníku:
Vyplnil:

Razítko školy:

Dotazník rodičům žáků a žákyň základních škol

23. září 2011 v 5:35 | Prof.PhDr.Rudolf Kohoutek,CSc.
Jde o námět R. Kohoutka na dotazník vztahující se k volbě či výběru povolání či studia žáků a žákyň základních škol.


DOTAZNÍK RODIČUM

Jméno a příjmení dítěte: ...............................................................................................................
Datum a místo narození ...............................................................................................................
Bydliště ........................................................................................................................................
Národnost ........................................................................... Státní příslušnost ............................
Škola dítěte ........................................................................................ třída .................................
Jméno a příjmení vlastního otce: ....................................................... Datum narození ...............
Zaměstnání vlastního otce, jeho zdravotní stav a stručně jeho povaha: .......................................
.......................................................................................................................................................
.......................................................................................................................................................
Jméno a příjmení vlastní matky: ........................................................ Datum narození ...............
Zaměstnání vlastní matky, její zdravotní stav a stručně její povaha: ...........................................
.......................................................................................................................................................
.......................................................................................................................................................
Jméno a příjmení nevlastního otce (resp. pěstouna): ...................................................................
Zaměstnání: ..................................................................................................................................
Jméno a příjmení nevlastní matky (resp. pěstounky): .................................................................
Zaměstnání: ..................................................................................................................................
Kolik má dítě sourozenců: ................... Jak se učili a chovali ve škole? .....................................
Jsou zaměstnaní? ................................. Kde? ..............................................................................
Jak se vzájemně shodnou? ...........................................................................................................
Stav ...................................................... Jaký je jejich zdrav. stav? .............................................
......................................................................................................................................................
Čím chce být Vaše dítě (jaké povolání by chtělo vykonávat)?:
1. .............................................................. Proč? ......................................................................
2. .............................................................. Proč? ......................................................................
3. .............................................................. Proč? ......................................................................
Vážení rodiče,
jednu z možných odpovědí vztahující se na Vaše dítě vyznačte podtržením a případně ji doplňte vhodnějším výrazem nebo udáním situace, na kterou se vztahuje.
Je jeho (její) zájem o povolání:
krátkodobý - dlouhodobý, vyhraněný - nevyhraněný, zdůvodněný - nezdůvodněný,
podložený vlastní činností dítěte, zapříčiněný zvnitřku (nadáním dítěte) - vyvolán zvnějšku
(např. přáním rodičů, vlivem kamarádů apod.)?

Jak je Vaše dítě bystré, chytré (inteligentní)?
1. velmi značně
2. hodně
3. průměrně
4. málo
5. velmi málo

Jakou má Vaše dítě paměť?
1. mimořádně dobrou, výbornou
2. velmi dobrou
3. průměrně dobrou
4. slabší
5. velmi špatnou

Jak je Vaše dítě rychlé, jak má vyvinuté osobní tempo?
1. je velmi rychlé při tělesné - duševní činnosti
2. rychlé při tělesné - duševní činnosti
3. je průměrně rychlé (středně rychlé) při tělesné - duševní činnosti
4. je pomalejší v tělesné - duševní činnosti
5. je značně pomalé v tělesné - duševní činnosti

Jakou má Vaše dítě pozornost (jak je schopno soustředit se a rozdělovat pozornost na věci podle jejich důležitosti)?
1. výbornou
2. velmi dobrou
3. dobrou
4. dostačující
5. velmi špatnou

Jaké má Vaše dítě smysly (zrak, sluch, chuť, čich, hmat) a řeč?
1. smysly i řeč má naprosto bez závad
2. smysly i řeč má velmi dobré
3. průměrné, bez patrných závad
4. má drobné smyslové vady (uveďte čeho, např. zraku apod.)
5. má vážnější smyslové vady i vadu řeči

Jak si Vaše dítě věří, jakou má sebedůvěru (jak snadno se dá vyvést z rovnováhy)?
1. hodně, až příliš moc si věří, nikdy se nedá vyvést z rovnováhy
2. věří si dost, většinou se nedá vyvést z rovnováhy
3. věří si průměrně, středně, je průměrně vyrovnané
4. málo si důvěřuje, často se dá vyvést z duševní rovnováhy
5. má velké pocity méněcennosti, nedůvěřuje vlastním možnostem, velmi snadno i z
nepatrných příčin je vyvedeno ze své duševní rovnováhy

Jaký má Vaše dítě smysl pro pořádek a čistotu?
1. výborný až puntičkářský
2. velmi dobrý
3. dobrý, střední
4. dostatečný, občas menší, potřebuje mít strach z trestu
5. velmi malý

Jaké má Vaše dítě organizační schopnosti, jak umí jednat s lidmi?
1. výborně, je mimořádně úspěšné v organizování a jednání s lidmi
2. velmi dobře
3. středně
4. spíše méně než více
5. velmi špatně vychází s lidmi a není organizátor

Jakou má Vaše dítě sílu vůle, jak ovládá samo sebe?
1. výborně, prosazuje mimořádně silně a přímo své záměry
2. velmi dobře
3. středně
4. spíše méně než více
5. málo, má slabou vůli

Jak je Vaše dítě pracovité a aktivní při ráci?
1. je velmi značně pracovité a aktivní při práci
2. je hodně pracovité a aktivní
3. je průměrně pracovité a aktivní
4. je málo pracovité a málo aktivní
5. je lenivé - tělesně - duševně pasivní

Jak je Vaše dítě pohybově obratné?
1. je neobyčejně pohybově obratné a nadané
2. je značně pohybově obratné
3. je průměrně obratné
4. je málo obratné
5. je vysloveně neobratné, má "obě ruce levé"

Jaký je zdravotní stav Vašeho dítěte?
1. naprosto bez závady (vždy)
2. velmi dobrý
3. průměrný
4. spíše horší než lepší
Jaké prodělalo Vaše dítě nemoci, úrazy a operace? (Vypište a uveďte též kdy)


Jaké máte bytové poměry?

Žijete v manželství ve shodě? (V případě že ne, proč dochází k neshodám?)

Jsou vlastní rodiče dítěte rozvedeni? ......................................... Od kdy? ...................................

Jaké ještě jiné povahové vlastnosti má dítě? ................................................................................

O co všechno má Vaše dítě zájem? (např. o četbu, stavbu modelů, sbírky různých věcí (např. .......................), sport (např. ...........................), procházky, učení se cizím jazykům atd.)
.......................................................................................................................................................

Jaké postupy se Vám při výchově dítěte osvědčily? (podtrhněte nebo dopište):
přátelské a klidné domluvy mezi čtyřma očima, převaha kladného hodnocení, mírná
výchova, autoritativní a přísné zákroky pouze zdůvodněné - domluvy před lidmi, přísné a
nesmlouvavé výchovné postupy, domácí vězení, ignorování, křik, zákazy a tresty, vzbuzení
strachu před tělesným trestem (chová se dobře jen ze strachu před trestem), peněžní odměny
a jiné odměny, ani kladné ani záporné hodnocení se příliš neosvědčilo, dítě by vyžadovalo
přísnou a "kasárenskou" výchovu v dětském domově apod.

Jak by se podle Vašeho mínění mohlo dítě v povolání ..................................... (doplňte) osvědčit?
1. výborně
2. velmi dobře
3. průměrně
4. dostatečně
Další poznámky:

Jaký mělo Vaše dítě školní prospěch (včetně chování) v posledních dvou letech?


Pomáhal dítěti někdo při učení a přípravě na vyučování?
Další sdělení a návrhy rodičů:

Datum vyplnění dotazníku:
Podpis otce nebo matky:

Závady motoriky, lokomoce , praxie a laterality

11. září 2011 v 13:13 | Prof.PhDr.Rudolf Kohoutek,CSc.
Život záleží v pohybu (Aristoteles).

U dětí se závadami (dificilitami) motoriky se vyskytuje např.:
- přes veškeré úsilí mimořádně neúhledný písemný a kresebný projev;
- nápadně kostrbaté písmo s nepřiměřeným tlakem;
- značná neobratnost a nesamostatnost v sebeobsluze;
- výrazná manuální nezručnost (dyspraxie až apraxie);
- velká neobratnost v tělocviku;
- nápadná neuspořádanost pohybů při chůzi;
- časté upadnutí, úrazy, poranění;
- částečně ochrnutá ruka, noha, kulhání;
- přecvičená levá ruka, protože nelze používat pravou;
- překřížená lateralita;
- nevyhraněná lateralita;
- zhoršené vnímání vlastního těla;
- nápadné grimasování;
- třesy, záškuby;
- jinak nezvládnuté pohyby.
- diskoordinace pohybů, tj. porucha uspořádání, plynulosti a souhry aktivních volních pohybů atd.

Se závadami a poruchami motoriky souvisí NLD syndrom, resp. NVLD syndrom (Nonverbal Learning Disability.)
Jde o psychonervový syndrom projevující se potížemi, závadami či poruchami (dysabilitou) v neslovním učení.
Patří sem např. potíže v motorice, nemotornost, potíže v grafomotorice, dysgrafie, potíže ve vizuální paměti, ve vnímání prostoru, obtíže ve vizuálně prostorové orientaci a organizaci, potíže v matematice, potíže v nonverbální sociální komunikaci a interakci.
Osoby s tímto syndromem přitom mívají velmi dobré slovní vyjadřování, bývají výřečné, mají velmi dobrou slovní paměť, jsou pracovité, cílevědomé, vytrvalé.
Diagnostika motoriky, lokomoce, praxie a lateralty
Používají se např. vývojové škály motorického nadání, tzv. motometrické škály podle Oseretzkého. Nejprve se přitom zjišťuje lateralita. Opožděnost o jeden až dva roky se hodnotí jako lehká, opožděnost o dva-tři roky jako střední a opožděnost tři až pět let jako těžká.
Modifikace: Bruininks-Oseretzky Test of Motor Proficiency.
Popis: 46 položek rozdělených do 8 subtestů; měří se hrubá a jemná motorika.
Krátká forma na 15-20 minut, kompletní baterie 45-60 minut.
Administrace: úkoly se stoupající obtížností, použití od 4,0-21let.
Hodnocení a interpretace: body, které slouží k výpočtu 3 skórů: komplexní skór hrubé motoriky, komplexní skór jemné motoriky, celkový skór; důležité je celkové pozorování dítěte.
Motometrickou škálu N. Oseretzkého a Gerharda Göllnitze (1920-2003), německého psychiatra a neurologa přeložila do češtiny PhDr. Lea Švancarová. Test měří motorické dovednosti od čtyř do šestnácti let. Pro každý rok se měří šest úkolů.
Klacický test psychomotorické zralosti podle N. Osereztkého má po 6 položkách pro věkové rozpětí 5-16 let,
zjišťuje zvlášť statickou a dynamickou koordinaci rychlost, přesnost, sílu pohybů a
schopnost kontrolovat synkinézy (tj. tendenci k simultánním pohybům různých svalových skupin těla).
Tato diagnostická psychologická zkouška měří jemnou i hrubou motoriku. Několik úkolů je
určeno pro každou věkovou kategorii. Dítě plní podle instrukcí různé pohybové úkoly, u nichž se
zvyšuje obtížnost. Výsledky ukazují celkovou úroveň motorického vývoje, dále v oblasti hrubé
motoriky a jemné motoriky. Většinou se tento test používá u dětí s podezřením na opoždění
motorického vývoje.
Ke zhodnocení schopnosti pohybové koordinace byly vytvořeny různé testy, například test sdružených
pohybů (dvěma pákami současně se řídí pohyb hrotu, který má sledovat zakřivenou čáru) nebo
audiokinetrou R. Anderthubera (1972), kde člověk s pomocí jedné otáčecí kliky a jedné páky má
"běžet" za zvukem, který má tendenci mizet. Studie ukázaly, že existuje těsný vztah mezi úspěchem
při těchto zkouškách a ovládáním strojů (Sillamy, 2001).
Podrobně se problematikou diagnostiky či terapie motoriky dětí zabývá anglická dětská lékařka A. Kirbyová v knize Nešikovné dítě (vydáno v roce 2000 nakladatelstvím PORTÁL v Praze). Také její syn trpěl touto poruchou.
Od závad motoriky, lokomoce a praxie je třeba diferencovat poruchu se stereotypními pohyby uvedenou v Mezinárodní klasifikaci nemocí pod značkou F98.4. Tato porucha chování se projevuje tak, že dítě (mladistvý), produkuje stereotypní pohyby v takové míře, že si způsobuje tělesné poškození nebo výrazně postihuje normální aktivity. Porucha přitom trvá nejméně měsíc. Postižený přitom jinou duševní poruchou ani poruchou chování netrpí.
Důležité je rovněž zjištění preference laterality dítěte.
K laterální preferenci (praváctví ( např. k dextralitě tj. praváctví, sinistralitě tj.leváctví) dochází postupně; dosažení určitého stupně lateralizace je důležitým vývojovým mezníkem, který se projevuje nejen rozvojem motoriky končetin, ale má svůj význam i pro rozvoj řečových dovedností a pro úspěšné zvládnutí čtení a psaní; existuje značné množství zkoušek laterality (Sovák; Matějček, Žlab).
Hodnocení a interpretace: vypočítává se koeficient pravorukosti, což je vhodné doplnit dotazováním rodičů i vyšetřovaného dítěte; děti s tzv. zkříženou lateralitou, tj. s odlišnou dominancí ruky a oka, mívají potíže ve čtení i v různých činnostech vyžadujících senzomotorickou koordinaci.
Pro děti i pro dospělé se nezřídka používají testy navlékání korálků za určitý časový úsek.
Vyšetření laterality může probíhat ve formě pozorování a záznamu, zda dítě reaguje pravou, levou nebo oběma končetinami, když ho necháme: vkládat korály do lahvičky; navléknout niť do jehly;
opřít se silou o jednu ruku; plácnout si jednou rukou do nastavené dlaně; sáhnout si na nos, ucho, vlasy; ukázat jak nejvýš dosáhne; mnout si ruce; jakoby strouhat mrkvičku; tleskat jednou rukou do druhé; opakovaně tlesknout dvakrát do rukou a pak jednou rukou do kolena; vsunout ukazováček jedné ruky do kroužku vytvořeného opozicí palce a ukazováčku druhé ruky; jakoby navíjet niť na cívku; sepnout ruce (jako dominantní ruka se hodnotí ta, jejíž palec je nahoře); házet míč a sbírat ho; jako ořezávat tužku; zapínat a rozepínat knoflík; jakoby mlít kávu v ručním mlýnku, utírat prach jednou rukou, zatloukat hřebík; preferenci končetiny zjišťujeme: vystoupit jednou nohou na stoličku; postavit se na jednu nohu; skákat po jedné noze; vsedě zvednout jednu nohu jak nejvíce dokáže; preferenci oka zjišťujeme: podívat se na nás trubičkou a přes širší průhled monoskopu a nakonec projevit i subjektivní přání, kterou rukou chce ve škole psát a malovat.
Ve škole je třeba respektovat metodické pokyny, jak učit leváky (u nich nemusí jít o závadu ani poruchu) psaní levou rukou:
Držení těla: žák sedí rovně v mírném předklonu. Opírá předloktí o desku zcela symetricky. Střední rovina těla je dána páteří a nosem. Od této roviny se při psaní neodchyluje ani tělo, ani hlava. Dítě se dívá přes ruku, a ne pod rukou.
Položení a sklon papíru: tak jako pravák si dává papír k pravé straně od střední roviny těla se sklonem pravého okraje vzhůru, tak u leváka je papír položen vlevo od střední roviny těla se sklonem pravého rohu dolů. Sklon se určí tak, že čára, kterou opíše levá ruka opřená o loket, je shodná s linkami sešitu.
Psací náčiní: drží dítě v levé ruce zcela obdobně (zrcadlově) jako pravák v ruce pravé. To znamená: tužka či pero přidržované neohnutým ukazováčkem, směřuje zpět přibližně k rameni. Ruka se otáčí spíš hřbetem vzhůru, opírá se o předloktí tak, aby především zápěstní kloub byl uvolněn. Prsty píšící ruky zůstávají pod linkou řádky. Psací náčiní, předlohu apod. odkládá žák k levé straně. Osvětlení zepředu zleva není na závadu.
Při psaní: postupuje žák tak, aby neustále viděl celý text napsaný na řádce. Tím si udržuje kontinuitu výkonu a zabraňuje rozmazávání napsaného textu. Záleží tu též na správném, individuálně voleném sklonu papíru.
Směr písma: jde odleva doprava, tedy k sobě, tj. až ke střední rovině těla, přes kterou sešit nepřesahuje doprava. Kdyby žák psal přes střední rovinu těla, začal by se křivit a ohýbal by ruku v zápěstním kloubu.
Sklon písma: levorucí žáci vždy nedodržují předepsaný sklon a s oblibou píší stojatě. Takový způsob je pro některého leváka snazší, pohodlnější a rychlejší. Z toho plyne, že nebudeme trvat za každou cenu na písmu ležatém, pokud by to některému levákovi činilo obtíže.
Vhodná psychologická příprava je nezbytná, to znamená, že psaní levoruké pokládáme za stejně přirozené jako u ostatních žáků psaní pravoruké.
Postoj učitele: levoruké psaní přijímá jako věc samozřejmou, nikoliv neobvyklou. Pak ani při klasifikaci nečiní žádné výjimky.
Postoj třídy k levorukému žákovi vhodně usměrní učitel.
Spolupráce s rodinou je velmi žádoucí. Jde o to, aby se žákovi dostalo psychologické podpory, ne aby se mu znechutilo psaní z přílišného nucení k procvičování.
Leváctví žáka se nesmí stát omluvou pro případné jiné nedostatky.
Orientační test dynamické praxe (OTDP)
Vytvořil Míka podle teoretického základu Luriji.
Popis: 8 položek zaměřených na pohyb rukou, nohou a jazyka; dítě napodobuje pohyby.
Administrace: individuální, třeba vyhnout se podrobnější verbální instrukci, určeno pro děti batolícího až raného školního věku.
Hodnocení a interpretace: test je určen k posouzení přesnosti unilaterálních a bilaterálních pohybů horních a dolních končetin s pohybů jazyka; bodové, ale provádí se i kvalitativní hodnocení.
Test ohýbání drátu
Často je pro diagnostiku manuální zručnosti a jemné motoriky horních končetin používána např. zkouška ohýbání drátu podle F. Baumgartenové - Tramerové (1888 - 1971). Pokusná osoba obdrží drát o délce 45cm a o průřezu 1mm. Předloží se jí nákres klepáče na koberce, podle kterého má vzor jak podle tvaru, tak podle velikosti přesně napodobit.
Popis: výkonový test, v němž proband manuálně zpracovává určitý materiál podle předem daného vzoru, testový materiál se skládá z předloh a drátu, kvalita výrobku je hodnocena podle předem daných kritérií. Využitelný je zejména pro oblast profesního poradenství
Administrace: proband má z drátu vytvořit stejný vzor, jako je na předloze, pro mládež od 14 let, lze administrovat individuálně i skupinově.
Hodnocení a interpretace: podle šesti hodnotících kritérií: míra dodržování rovnosti, délka úseček, správnost úhlů, rovnoběžnost linií, kvalita oblouků, celkové provedení; podle každého kritéria lze získat 1-3 body, hrubý skór se převádí na hodnotu percentilu.

Psychosociální a edukativní zanedbanost

11. září 2011 v 13:12 | Prof.PhDr.Rudolf Kohoutek,CSc.
Nejen přirozenost, ale také výchova utváří povahu (Columella).


Dítě s dificilitou (závadou) sociální a edukativní zanedbanosti projevuje např.:
- těžkosti s učením;
- výukové nedostatky, ač je normálně rozumově nadané;
- těžko chápe výklad nové látky pro velké mezery v učivu, ve znalostech (didaktický deficit);
- primitivní a vulgární formy sociální komunikace, nedostatky v etiketě chování;
- malou slovní zásobu;
- poruchy vývoje řeči;
- nedbalou úpravu, nepečuje dostatečně o svůj zevnějšek;
- nedostatky v osobní hygieně (zápach, nečistota);
- nepořádek v osobních věcech;
- neplní své povinnosti bez pobízení;
- nedovede vyvinout patřičné úsilí a setrvat v něm;
- příznaky závad a poruch výživy v rodině;
- často i opožděný somatický vývoj (nižší vzrůst, nižší hmotnost atd.).

Celková výkonnost sociálně a edukativně zanedbaných dětí ve škole by mohla být lepší, kdyby jim byla v rodině věnována větší péče.
Rodina sociálně zanedbaných dětí však bývá často primitivní (simplexní), málo psychosociálně a kulturně podnětná, nebo dokonce defektní (alkoholismus, drogy, trestná činnost, duševní choroba aj.) a výchovně pravidelně nedostačivá (insuficientní).
Narušená rodina (neúplná, defektní, krizová atp.) vytváří horší předpoklady pro utváření osobnosti dětí než rodina úplná a nenarušená. Neúplnost rodiny, zejména pro rozvod, koreluje pozitivně např. se symptomy úzkosti.
Při utváření osobnosti dítěte hrají důležitou roli konflikty, stresy, frustrace a náročné situace.
Vážný a chronický konflikt v rodině může být škodlivější než fyzická nepřítomnost jednoho z rodičů.
Problematikou rodinných poruch z hlediska socializačně výchovné funkce se
zabýval výzkumně český pediatr J. Dunovský.
Uvádí např., že rodiče z afunkčních rodin dávají přednost v hierarchii svého hodnotového systému jiným hodnotám než dětem. Své děti percipují jako nechtěné, nežádoucí: uvádějí např., že jim děti pokazily život. Nezájem takových rodičů o dítě a jeho psychosociální rozvoj může dostoupit takové intenzity, že prospěch dítěte je vážně ohrožován a jeho vývoj je poškozován. Dítě musí být nezřídka z takového rodinného prostředí odňato a předáno do pěstounské péče, k osvojení, do dětského domova či dětské vesničky. Dítě z těchto rodin se stává jakýmsi sociálním "sirotkem", i když ve skutečnosti své biologické rodiče má. Vývoj dítěte zde nebývá postižen jen v oblasti sociální, ale též v oblasti psychické a somatické.
K projevům psychosociální zanedbanosti se často přidružují další poruchy: zvýšená psychická tenze až neuróza, antisociální chování atp.
Hostilní (nepřátelský) vztah rodičů a dítěte vede často k týrání dětí, k jejich zneužívání (např. pohlavnímu), někdy dokonce až k jejich fyzické likvidaci.

Psychologické diagnostické metody
Za základní metodickou pomůcku při šetření problémových dětí považujeme podrobný záznamových arch odborného psychologického vedení dítěte, který obsahuje základní údaje o dítěti, anamnestické údaje a chronologické záznamy pro záznam diagnostického a psychagogického sledování dalšího vývoje osobnosti a psychiky dítěte. V záznamovém archu by neměl chybět ani přehled výsledků vyšetření a nápravného vedení. Přiložen by měl být i odborný psychologický nález a v závěrečných údajích by mělo být uvedeno, komu byly poslány odborné nálezy a jiné zprávy a kdo prováděl odborná šetření a vedení dítěte. V přílohách by měly být také protokoly dílčích vyšetření.
Mezi oblíbené psychopatologické diagnostické metody se ve specializovaných poradnách používá vedle pozorování a analýzy výsledků činnosti buď dotazníkově, nebo vhodněji metodou standardizovaného rozhovoru test Woodworth-Mathewsové, který zjišťuje úroveň neurotické emotivity, psychastenie, schizoidních tendencí, paranoidních tendencí, depresivních a hypochondrických tendencí, impulzivních a záchvatovitých tendencí, sklonů k instabilitě a disociálních sklonů.
Dobře využitelný je také H. J. Eysenckův (1916-1997) dotazníkový test MMQ, který zjišťuje počet neurotických symptomů a upřímnost zkoumané osoby, a jeho osobnostní dotazník (E. P. I. resp. E. O. D., pro děti J.E.P.I.), který zjišťuje míru extraverze, resp. introverze a psychonervové stability, resp. neuroticismu. Neuroticismus přitom není totéž jako neuróza, ale pouze tendence k této chorobě.
Samozřejmou součásti každého seriózního odborného vyšetření osobnosti a psychiky je ovšem podrobná anamnéza, zjištění individuální, sociální, zdravotní i ekonomické životní historie od početí do současné doby,
případně katamnéza (tj. zjištění stavu a vývoje zkoumané osoby po aplikované diagnostické,i korektivní či rehabilitační intervenci (v určitém časovém odstupu).
Speciální psychologické diagnostické testy jsou užitečnou diagnostickou pomůckou pouze pro vysokoškolsky vzdělaného, odborného a kvalifikovaného psychologa .

Doporučená literatura:
KOHOUTEK, R. Základy užité psychologie. Brno: Akademické nakladatelství CERM.