Únor 2011

Pozitiva a negativa učitelské profese z hlediska pedagogů

2. února 2011 v 16:58 | Prof.PhDr.Rudolf Kohoutek,CSc.
Pozitiva
Pohodové psychosociální klima školy
Pohodová psychosociální atmosféra ve třídách.
Pocit rozmanité, zajímavé a smysluplné práce.
Řízení školy kompetentními a psychicky normálními osobami.
Zážitky úspěchu v práci.
Úspěchy při školních soutěžích.
Ukáznění žáci (studenti) s aktivním zájmem (s kladnou motivací) o vyučování a učení se.
Přiměřený počet žáků ve třídě.
Dobré sociální vztahy učitelů se žáky (studenty).
Dobré sociální vztahy žáků (studentů) se žáky (studenty).
Dobré, pohodové psychosociální klima ve sborovnách.
Dobré učitelské kabinety.
Dobrá organizační a řídící práce na škole.
Přiměřená administrativa.
Opora v kvalitním vedení vedení školy.
Dobrá sociální komunikace a kooperace s kolegy a kolegyněmi.
Dobrá spolupráce s rodiči žáků a žákyň či studentů a studentek.
Když rodiče hodnotící učitelovu práci kladně.
Dostatek didaktických pomůcek a odborné literatury na škole.
Adekvátní materiální, architektonické, technické (zejména hygienické) i estetické vybavení prostředí školy.
Dobré mikroklimatické podmínky školy.
Vysoká úroveň čistoty a hygieny ve škole.
Adekvátní finanční i morální hodnocení za pedagogickou práci.
Mimořádné odměny a ocenění za dobrou práci učitele.
Průběžné vzdělávání a zvyšování kvalifikace na škole.
Přiměřená vzdálenost pracoviště od bydliště, dopravní dostupnost.
Optimální či adekvátní osobní zdravotní stav a životní styl učitele.
Dobré a zdravé stravování a pitný režim ve škole.
Přiměřeně dlouhé přestávky ve výuce.
Dobrá spolupráce s odbornými poradenskými institucemi.
Dobré mimoškolní aktivity a akce (soutěže, výlety, zájezdy - i zahraniční).
Dobrá psychosociální situace, pohoda a opora ve vlastní rodině učitele.
Prázdniny na zotavenou.

Uvedená pozitiva mohou současně působit jako antistresové faktory, které zamezují vzniku stresu a zdravotních potíží nebo je alespoň redukují.

Negativa
Nepříznivé psychosociální klima a kultura školy.
Špatná psychosociální atmosféra ve třídách.
Problémoví žáci (studenti) se závadami (dificilitami) a poruchami chování a prožívání i poruchami osobnosti.
Poměrně časté stresující interpersonální psychosociální komunikace a interakce.
Nevyjasněné povinnosti a pravomoci (kompetence) na škole.
Příliš vysoký počet žáků ve třídách.
Neomluvené absence žáků (studentů), záškoláctví.
Pozdní příchody na teoretickou nebo praktickou výuku.
Opakovaná nepřipravenost žáků (studentů).
Nedodané domácí úkoly ve stanovených termínech.
Nikotinismus, alkoholismus, narkomanie některých žáků (studentů)
Nezájem žáků (studentů) o vzdělání, jejich intelektuální pasivita.
Příliš vysoká psychofyzická zátěž v povolání učitele.
Vysoká psychonervová náročnost povolání učitele.
Často prožívaná značná únava až vyčerpání z práce.
Časový stres.
Domácí práce pro školu.
Vysoká nekázeň a agresivita žáků (studentů).
Šikana mezi žáky, kterou je nutno řešit.
Stresující konflikty s některými žáky (studenty).
Zvýšené zatížení hlasivek při výuce.
Stresující konflikty s některými rodiči žáků (studentů).
Špatná spolupráce s rodiči nměkterých žáků.
Stresující konflikty s kolegy.
Přiíliš vysoký věkový průměr daného učitelského sboru.
Konfliktní vztahy s vedením školy.
Přílišná feminizace učitelského sboru.
Věkem se snižující odolnost vůči zátěži.
Postupující burnout.
Nekvalitní vedení školy.
Málo akceptovaná nebo neakceptovaná kreativita učitelů ze strany vedení školy.
Mobbing i bossing na pracovišti.
Poruchy sociální komunikace s vedením školy.
Nevyhovující pracovní prostředí učeben (málo prostoru, tepla, světla, mnoho hluku, špatná hygiena, špatný vzduch apod).
Nebezpečí a skutečnost častých úrazů žáků.
Nekvalitní další vzdělávání učitelů a zvyšování kvalifikace.
Příliš náročná administrativa.
Příliš časté suplování, přesčasy.
Nedostatečné vybavení školy didaktickými pomůckami a odbornou literaturou.
Záporné vztahy a postoje ze strany okolí vůči učitelům.
Nekvalitní stravování na některých školách.
Nedostatek pohybu při práci.
Nutnost pracovat i při osobních zdravotních potížích.
Příliš časté hospitace a kontrolní inspekce.
Příliš dlouhé pracovní porady.
Špatný rozvrh.
Příliš mnoho mimoškolních akcí (např. soutěží).
Potíže s dojížděním do práce.
Existenční nejistota.
Nedocenění práce učitelů ze strany veřejnosti.
Časté změny v pokynech, směrnicích a normách.
Zvýšená vystavenost zvýšeným nárokům a kritice žáků, ředitelů škol, inspektorů, rodičů žáků, sdělovacích prostředků, politiků na místní i vyšší úrovni.

Zmíněná negativa mohou působit jako prostresové faktory způsobující, vyvolávající nebo provokující a zvyšující stres a zdravotní potíže.