Říjen 2010

Identifikace sklonu k dogmatismu

30. října 2010 v 7:19 | Prof. PhDr. Rudolf Kohoutek, CSc.
Dogmatismus je lpění na nezdůvodněných a subjektivních názorech, které dogmatik prosazuje často násilnými způsoby. K realitě a seriozním protiargumentům bývá pasivně nebo i aktivně negativistický. K odpůrcům má dogmatik záporný afektivní vztah, vůči souputníkům projevuje kladné emoce a sympatie. Nesnáší kritiku vznášenou vůči jeho osobě a jeho názorům.

Příznaky dogmatismu:

Domnívá se, že většina lidí se kterými mluví o důležitých světonázorových problémech ničemu pořádně nerozumí.

V zájmu ideálu, kterému bezvýhradně věří, považuje za nutné někdy použít i násilí.

Začne-li vzrušeně a afektivně debatovat, těžko přestává.

Věří, že člověk, který myslí hlavně na svůj prospěch si nezaslouží úctu.

Kdyby měl(a) volit mezi odobní spokojeností a velikostí, volil(a) by velikost.

Domnívá se, že příliš mnoho lidí (mimo něho či jí )je nezodpovědných.

Mít pocit viny považuje za přirozené.

Věří pevně, že se o něm (o ní) hodně ví a mluví.

Při ostré diskuzi je tak zaměstnán(a) tím, co chce říci, že zapomíná poslouchat, co říkají ostatní.

Je autoritativní, myslí si, že co řekne, tak to vždy platí.

V rozhovoru se chová dominantně.

Vystupuje jako suverén (ka).

Má sklon s lidmi manipulovat podle vlastního rozhodnutí.

Často vystupuje v roli arbitra.

Skáče lidem do řeči.

Své názory prosazuje a hájí až ,,do krve".

Své názory takřka nikdy nepřehodnocuje.

Nepřipouští možnost svého osobního omylu.

Když mluví druhý, připravuje si, co řekne sám (sama).

Nudí se, když mluví jiní lidé.

Je přesvědčen, že je předurčen (a) k velkým činům pro společnost.

Je abnorálně identikován(a) se svými názory.

Nesnáší kompromisy.

Oslavuje mučednictví.


Identifikace úrovně dogmatismu psychiky a osobnosti je možná na základě pozorování, rozhovoru a psychologických testů, např. na základě aplikace J.C. Brengelmannovy škály, která se vedle dogmatismu zabývá např. také extraverzí, neurotickými tendencemi, rigiditou a intolerancí ambivalence.

Zjišťování rigidity osobnosti

30. října 2010 v 6:38 | Prof. PhDr. Rudolf Kohoutek, CSc.
Rigidita psychiky a osobnosti se projevuje určitou konzervativností, autonomností a nekompromisností v aktivitách, návycích a postupech; při abnormně zvýšené rigiditě např. až jistou ztrnulostí a nepřizpůsobivostí ke změnám a inovacím.

Příznaky rigidity:

Dělá si předem plán cesty ze kterého nerad (a) odbočuje.

Má zásadu nenechat se ani přáteli zdržovat od práce.

Má sklon se tak zabrat do práce, že se nerad (a) z ní nechává vyrušovat a nerad (a) přechází k jiné činnosti.

Je přesvědčen (a), že má takovou reálnou představu o životě, že umí posoudit skutečný význam věcí a jevů.

Posuzuje chování druhého člověka podle toho, jak by se v dané situaci asi zachoval(a) sám (sama).

Příčí se mu (jí) změna (např. pracoviště, bytu, cíle cesty, kontaktu s lidmi), protože těžko mění své city a zvyklosti.

Je přesvědčen (a), že člověk má využívat volného času až tehdy, splní-li všechny své povinnosti.

Je toho názoru, že člověk by se měl plně soustředit na úkol, jinak ho nemá přijímat.

Navyká si na určité součásti oděvu, barvy, střih oděvu, typ obuvi a doplňky, že se nerad přeorientovává na něco jiného.

Těžko se uvolňuje i v nenucené společnosti.

Snaží se řídit svůj život podle ideálu, jehož zásady má dodržovat, aby se stal hodnotnou osobností.

Považuje někoho za dobrého přítele pouze tehdy, když je si jist jeho skutečnou náklonností.

Představuje si často v myšlenkách, jakou odpověď obdrží na důležitý dopis a jak se potom zachová.

Má rád (a) práci, která vyžaduje soustředěnou pozornost na detaily.

Snaží se práci vždy pečlivě naplánovat a zorganizovat.

Je mu (jí) nepříjemné měnit svoje návyky, zvyklosti a stereotypy.

Nemá rád (a) věci a situace, které jsou nestálé a které nejdou předem odhadnout.

Když klade sám (a) na sebe vysoké požadavky, myslí si, že ostatní by měli učinit totéž.


Identifikace úrovně rigidity psychiky a osobnosti je možná na základě pozorování, rozhovoru a psychologických testů, např. J.C. Brengelmannovou škálou, která se vedle rigidity zabývá např. také extraverzí, neurotickými tendencemi, sklonem k dogmatismu a intolerancí ambivalence. Kompetentní pro odbornou diagnózu rigidity chiky a osobnosti je kvalifikovaný psycholog.
Rigidita je odlišná u různých národností. U Němců je např. pravděpodobně vyšší než u Čechů nebo i u Angličanů.

Doporučená literatura:
KOHOUTEK, R. Poznávání a utváření osobnosti. Brno: Akademické nakladatelství CERM.

Schema projektu a posudku vedoucího a recenzenta závěrečné práce

27. října 2010 v 10:59 | Prof.PhDr.Rudolf Kohoutek,CSc.
SCHEMA PROJEKTU ZÁVĚREČNÉ PRÁCE (např. bakalářské, magisterské, diplomové):

Jméno a příjmení autora či autorky projektu: ..............................................................
Adresa trvalého bydliště:........................................................................................
Obor studia:..........................................................................................................
Adresa školitelského pracoviště:.............................................................................

1. Název závěrečné práce:......................................................................................

2. Popis problému, který má být v práci řešen:..........................................................

3. Plánované cíle závěrečné práce:.........................................................................

4. Metody a postupy zpracování problematiky závěrečné práce:..................................................................................................................

5. Předběžný seznam literatury:............................................................................

6. Časový harmonogram zpracovávání závěrečné práce, její organizační a ekonomické zajištění:............................................................................................................

Souhlas vedoucího školitelského pracoviště s projektem:.......................................
.......................................................................................................................


SCHEMA POSUDKU ZÁVĚREČNÉ PRÁCE

Název závěrečné práce:

Autor práce:.....................................................................................................

Vedoucí práce (školitel):....................................................................................
Adresa pracoviště vedoucího práce:....................................................................

Recenzent (oponent) práce:.................................................................................
Adresa praccoviště oponenta (recenzenta, lektora):...............................................


Aktuálnost tématu práce, obsahové zaměření a formulace cíle, naplnění zadání: A B C D E F
1. vysoce aktuální, naplnění zadání je adekvátní, zvolené cíle jsou vhodné;
2. aktuální, naplnění zadání je přijatelné;
3. neaktuální; naplnění zadání a obsahové zaměření nevyhovuje.

Obtížnost a aktuálnost tématu: A B C D E F
1. velmi těžké a značně aktuální;
2. nesnadné a aktuální;
3. snadné, nepříliš aktuální.

Obsah teoretické části a úroveň práce s odbornými prameny (s literaturou, citace):A B C D E F
1. odpovídá tématu a požadavkům;
2. částečně se týká tématu a požadavků;
3. neodpovídá tématu a požadavkům.
4. vhodnost výběru literatury.
5. dovednost ve využítí cizojazyčných literárních zdrojů (pramenů).
6. správnost používání citačních odklazů.

Struktura a rozsah teoretické a empirické části práce: A B C D E F
1. odpovídá požadavkům;
2. jen částečně (s přípomínkami) odpovídá požadavkům;
3. neodpovídá požadavkům, pro dané téma je nevhodná.
4. rozsah práce.

Empirická, metodologická a metodická úroveń práce: A B C D E F
1. správná;
2. má dílčí nedostatky (uveďte které....);
3. nevyhovující.

Formální, jazyková, pravopisná, stylistická, didaktická a grafická úroveň a rozsah práce:
A B C D E F
1. výborná ( včetně prezentovaných dat, tabulek, grafů a diagramů);
2. běžná s drobnými nedostatky (uveďte příklady........);
3. s vážnými chybami (uveďte.......), nevyhovující.
4. textová stylistická úroveň práce.

Práce s literaturou, bibliografické údaje a citace v závěrečné práci: A B C D E F
1. vynikající, údaje a citace plně odpovídají platné normě;
2. odpovídají s výhradami (uveďte.........);
3. neodpovídají platné normě.

Zásadní přípomínky, přínos a závěry práce pro teorii a praxi (příp. i pro výuku), splnění cíle práce: A B C D E F
1. originální, samostatná, značně přínosná pro teorii i praxi, splnila stanovené cíle;
2. částečně přínosná pro teorii nebo praxi, má částečně naplněné cíle;
3. individuální kreativní přínos nelze vymezit.
4. pečlivost a zodpobědnost práce (respektování požavků na vypracování odborné či vědecké práce).
5. úroveň dosažení stanovených cílů práce.

Doporučení či nedoporučení práce k obhajobě:
1. práci recenzent (vedoucí, oponent) práci doporučuje k obhajobě;
2. recenzent (vedoucí, oponent) doporučuje k obhajobě s výhradami (např............);
3. recenzent (vedoucí, oponent) práci nedoporučuje k obhajobě.

Otázky a náměty pro rozpravu při obhajobě

1............................................................................
2............................................................................

Celkové hodnocení závěrečné práce:
1. výborná (A)
2. velmi dobrá (B)
3. dobrá (C)
4. uspokojivá (D)
5. vyhovující (E)
6. nevyhovující (F)

Při celkovém hodnocení se přihlíží i k úrovni prezentace při obhajobě ( forma, obsah, kvalita i kvantita, didaktická úroveň přednesu, dodržení stanoveného času prezentace) a k odpovědem na další přípomínky a dotazy .


Autor posudku ( vedoucí práce, oponent práce), jeho kvalifikace a podpis (čitelný identifikační údaj):........................................................................................

Datum sepsání posudku:..................................................................................

Příloha k posudku (stručná volná charakteristika závěrečné práce nebo detailní přípomínky a další dotazy)

Zjišťování stavu a úrovně stravování žáků a žákyň ve školách

26. října 2010 v 14:55 | Prof.PhDr.Rudolf Kohoutek,CSc.

Jaká je Vaše tělesná hmotnost a výška ? Kolik kg vážíte a kolik cm měříte?
Jste spokojen(a) se svou postavou?
Máte předepsanou nějakou zdravotní dietu?
Dodržujete ji?
Jste nebo chcete být vegetarián?
Dodržujete denní režim jídla? (Např. snídaně, svačina, oběd, večeře?)
Jaké je Vaše nejoblíbenější jídlo?
Přejídáte se?
Jaké je Vaše nejméně oblíbené jídlo?
Co snídáte?
Nosíte si do školy přesnídávku (svačinu)?
Co míváte na svačinu nejčastěji (např. bílé pečivo, tmavé nebo celozrnné pečivo, chleba s máslem, chleba se sádlem, mléčné výrobky, uzeniny, paštiky, buchty či koláče, ovoce, zeleninu, sladkosti, jiné ..................- podtrhněte a doplňte).
Kupujete si svačiny ve stánku s rychlým občerstvením?
Dostáváte peníze na svačiny od rodičů?
Chodíte na školní obědy?
Kontrolují vás rodiče, jak se stravujete?
Jsou obědy ve škole většinou chutné?
Považujete obědy ve škole zdravé?
Nutí vás ve škole všechno sníst?
Jste spokojen (a) s pestrostí jídla ve školní jídelně?
Konzumujete ve školní jídelně polévky?
Dáváte na večeři přednost studené stravě nebo teplému jídlu?
Pijete denně alepoň 1,5 litru tekutin? Kolik?
Dostáváte tekutiny k obědu?
Kupujete si tekutiny ve škole? Které?
Máte rád (a) sladkosti (čokoládu, cukrovinky)?
Chodíte často do cukrárny?
Kupujete si sladkosti ?
Kupujete si potravinové doplňky (např. vitaminové)?
Pijete mléko? Jak často?
Jíte tvaroh, sýry, jogurty a jiné mléčné výrobky ? Jak často?
Jíte ovoce a zeleninu? Jak často?
Máte v oblibě zeleninové saláty?
Máte v oblibě ovocné saláty?
Jíte uzeniny? Jak často?
Máte rád(a) tučné maso?
Jak často konzumujete tučná masa?
Máte rád(a) smažená jídla?
Jak často konzumujete smažená jídla?
Máte rád (a) ryby?
Jak často konzumujete ryby?
Jíte celozrnné pečivo?
Jíte luštěniny?

Individuální spokojenost se zjišťovanou úrovní stravování ve školní jídelně :

1. mimořádně vysoká spokojenost
2. nadprůměrná spokojenost
3. průměrná spokojenost
4. malá pokojenost
5. nespokojenost

Úroveň spokojenosti na pracovišti

26. října 2010 v 14:50 | Prof.PhDr.Rudolf Kohoutek,CSc.
Úroveň spokojenosti na pracovišti je možno zjišťovat těmito dotazy:

Uspokojení vlastní pracovní náplní:
0. nezjištěno;
1 velmi malé;
2. průměrné;
3. nadprůměrné.

Stresy v práci:
0. nezjištěny;
1. minimální;
2. jen občas;
3. časté.

Každodenní únava a vyčerpání po práci:
0. nezjištěna;
1. minimální;
2. výrazná;
3. velká.

Osobní motivovanost vůči dané pracovní aktivitě:
0. nezjištěna;
1. minimální;
2. značná;
3. velmi značná.

Spokojenost s vlastní pracovní výkonností a efektivitou:
0. nezjištěna;
1. malá;
2. značná;
3. velmi značná

Spokojenost se mzdou:
O. nezjištěna.
1. minimální.
2. průměrná;
3. velmi dobrá.

Možnost zvyšování platu (platového postupu):
0. nezjištěna;
1. minimální;
2. výrazná;
3. velmi výrazná.

Seberealizace v práci:
0. nezjištěna;
1. malá;
2. značná;
3. velmi značná.

Možnosti profesního rozvoje:
0. nezjištěny
1. minimální;
2. průměrné;
3. značné.

Možnosti kariérového vzestupu:
0. nezjištěny;
1. malé;
2. průměrrné;
3. výrazné.

Vztahy s nadřízenými:
0. nezjištěny;
1. spíše záporné;
2. spíše kladné;
3. velmi dobré.

Podpora a opora ze strany nadřízených:
0. nezjištěna;
1. malá;
2. průměrná;
3. nadprůměrná.

Úroveň vztahů, opora a podpora ze strany spolupracovníků.
0. nezjištěna;
1, minimální;
2. průměrná;
3. nadprůměrná.

Pracovní vytížení:
0. nezjištěno;
1. malé;
2. průměrné;
3. veliké.

Možnost uplatňování odborného vzdělání:
0. nezjištěna;
1.malá;
2. průměrná;
3. Nadprůměrná.

Možnost uplatňování osobních zkušeností z dosavadní praxe:
0. nezjištěna;
1. minimální;
2. občasná;
3. značná.

Sociální komunikace na pracovišti:
0. nezjišťována;
1. minimální nebo komplikovaná;
2. průměrná, přijatelná;
3. velmi dobrá.

Možnost poradit se na pracovišti se svými problémy a starostmi.
0. nezjišťovaná
1. minimální;
2. průměrná;
3. velmi dobrá.

Pohoda na pracovišti:
0. nezjištěna;
1. minimální;
2. průměrná;
3. nadprůměrná.

Stravování na pracovišti.
0. nezjištěno;
1. nekvalitní;
2. průměrné.
3. nadprůměrné.

Bezpečnost práce na pracovišti:
0. nezjišťovaná;
1. slabá;
2. průměrná;
3. nadprůměrná.

Podmínky pro ochranu zdraví na pracovišti:
0. nezjišťované;
1. slabé (např. hluk, prašnost, nevyhovující osvětlení, přílišné horko, přílišný chlad, průvan, nevyhovující klimatizace, zápachy, výpary, jiné - dopište a zatrhněte příslušný zápor);
2. průměrné;
3. nadprůměrné.

Hygiena práce na pracovišti:
0. nezjišťovaná;
1. slabé úrovně (nečistota na pracovišti);
2. průměrná;
3. nadprůměrná.

Úroveň materiálního pracovního prostředí:
0. nezjišťovaná;
1. minimální;
2. průměrná;
3. nadprůměrná

Pracovna (dílna) a její prostornost a zařízení (vybavení):
0. nezjištěno;
1. slabé úrovně;
2. průměrné, standardní úrovně;
3. nadprůměrné úrovně.

Konflikty s nadřízenými pracovníky:
0. nezjištěny;
1. časté;
2. jen občas;
3. minimální.

Konflikty se spolupracovníky:
0. nezjištěny;
1. časté;
2. jen občas;
3. minimální

Konflikty s podřízenými (resp. žáky či studenty).
0. nezjištěny;
1. časté;
2. jen občas;
3. minimální.

Oceňování práce příbuznými a známými
0. nezjišťěno
1. velmi záporné
2. záporné
3. kladné

Vztahy s veřejností.
0. nezjištěny;
1. konfliktní;
2. průměrné;
3. velmi dobré.

V současné době je zjišťovaná individuální pracovní spokojenost:
1. mimořádně vysoká
2. nadprůměrná
3. průměrná
4. malá
5. nedostatečná

Doporučená literatura:
KOHOUTEK, R. Poznávání a utváření osobnosti. Brno: Akademické nakladatelství CERM.

Zjišťování šikany žáků a žákyň ve škole

26. října 2010 v 14:22 | Prof.PhDr.Rudolf Kohoutek,CSc.
Zjištěné příznaky šikany

Žák či žákyně bývá ve škole svědkem, že je ubližováno spolužákům.
Prožívá ve škole ubližování své osoby.
Žák či žákyně dosud nepožádali o pomoc učitele.
Již požádali o pomoc učitele, ale bez efektu.
Ve škole většinou ti co ostatní šikanují nejsou potrestáni.
Učitel mu (ji) pomohl a potrestal toho, kdo mu (ji) ubližoval.
Žák či žákyně informovali již své rodiče o šikaně ve škole.
Ještě neinformovali rodiče o šikaně ve škole.
Spolužáci mu (ji) nepomáhají čelit šikaně.
Cítí se ve škole osamělý (á).
Někteří spolužáci mu (ji) proti šikanování pomáhají.
Někeří spolužáci ho (ji) slovně ponižují.
Někteří spolužáci ho (ji) občas zbijí.
Někteří spolužáci mu (ji) berou svačinu.
Někteří spolužáci ho (ji) nutí, aby jim dal svoje kapesné.
Ředitelství školy se potlačováním šikany zabývá velmi málo.
Někteří spolužáci a spolužačky ho (ji) nutí, aby na sobě vyzkoušeli drogy.
Někteří spolužáci a spolužačky ho oslovují zesměšňující přezdívkou.
Šikanující spolužáci a spolužačky ho (ji) nutí kouřit .
Šikanující spolužáci a spolužačky ho (ji) nutí pít alkohol.
Vztahy mezi spolužáky nejsou dost přátelské.
Učitelé se o problémy žáků a žákyň málo zajímají.
Atmosféra ve škole je málo přátelská.
Myslí si, že není ve třídě oblíben (a).
Není sportovní typ.
Cítí se ve škole špatně.
Má pocit, že učitelé na žáky nestačí.
Cítí se duševně ve třídě v nepohodě.
Má často ve třídě strach z napadení spolužáky.
Mívá často bolesti hlavy.
Špatně večer usíná.
Mívá děsivé sny.
Má ještě i další neurotické a jiné potíže (doplňte...............................................................).


Pomoc školy šikanovaným žákům a žákyním s odstraňováním jejich šikany je podle jeho (jejího) názoru:

1. výborná, ti co šikanují žáky a žákyně jsou vždy potrestáni.
2. velmi dobrá, většinou účinná.
3. občas účinná.
4. slabá, málo efektivní.
5. nedostatečná.

Doporučená literatura:
KOHOUTEK, R. Poznávání a utváření osobnosti. Brno: Akademické nakladatelství CERM.

Osnova pro sebehodnocení předností a nedostatků vlastní psychiky a osobnosti

24. října 2010 v 18:41 | Prof.PhDr.Rudolf Kohoutek,CSc.

Přednosti a nedostatky vlastní psychiky a osobnosti

Vzhled Přednosti : Nedostatky:
Vystupování
Mluvená a psaná řeč
Oblečení
Zdravotní stav
Dědičnost
Výchova
Rodina
Temperament
Nálady
Afekty
Emoce
Hloubka prožívání
Intenzita prožívání
Charakter
Vůle
Vztahy k sobě
Vztahy k ostatním
Vztahy k práci
Zaměření navenek
Zaměření do nitra
Schopnosti
Inteligence
Speciální nadání
Tvořivost
Hodnotový systém
Zájmy
Koníčky
Cíle a preference
Motivy a ideály
Pudy a potřeby
Řešení náročných situací
Vzdělání
Profese
Životní styl

Doporučená literatura:
KOHOUTEK, R. Poznávání a utváření osobnosti. Brno: Akademické nakladatelství CERM.

Zjišťování využití volného času dětí a mládeže

23. října 2010 v 14:43 | Prof.PhDr.Rudolf Kohoutek,CSc.
Využití volného času dětí a mládeže lze zjišťovat těmito dotazy:

Kolik času doma denně věnuješ přípravě na vyučování?
Kolik času věnuješ pomoci rodičům nebo sourozencům?
Kolik hodin volného času máš denně jen pro sebe ?
Jak svůj volný čas trávíš nejraději?
Ví rodiče, kde trávíš volný čas?
Které jsou tvoje záliby (,,koníčky")?
Kolik knih průměrně za měsíc přečteš?
Jaký druh literatury tě zajímá?
Čteš denní tisk a časopisy? Které?
Chováš doma nějaké zvíře?
Čemu se ve volném času nejraději věnuješ?
Které zájmové a sportovní kroužky navštěvuješ?
Kolik hodin denně sleduješ televizi?
Kolik hodin denně trávíš u počítače?
Kolik hodin denně posloucháš rozhlas?
Máš vlastní mobilní telefon?
Kolik času denně strávíš telefonováním nebo e-mailováním?
Kolik měsíčně utratíš za mobil ?
Kolik času věnuješ týdenně počítačovým hrám?
S kolika kamarády trávíš svůj volný čas?
Máte s kamarády svou partu?
Kde a jak s partou trávíte volný čas?
Navštěvujete restaurační zařízení ?
Navštěvujete koncerty, kina, divadla, výstavy? Jak často?
Co obvykle děláš v sobotu a v neděli?
Který den máš večer obykle volno?
Kolik hodin týdně aktivně sportuješ?
Který sport upřednostňuješ?
Hraješ na hudební nástroj? Na jaký?
Který hudební žánr tě baví nejvíce?
Jaký druh hudby a zpěvu si rád vybíráš a pouštíš?
Jak dlouho cvičíš denně na hudebním nástroji?
Jak často chodíš do přírody (např na zahradu, do lesa, do parku)?
Chodíte ve volném čase do kina? Jak často?
Navštěvujete ve svém volném čase koncerty? Jaké? Jak často?
Chodíte ve volném čase na diskotéku?
Chodíš o prázdninách na brigády?
Co bys nejraději dělal o prázdninách ?
Cestuješ o prázdninách do zahraničí? Sám nebo s rodiči?

Jak jsi celkově spokojen(a) s využitím svého volného času?

1. velmi spokojen
2. spokojen
3. spíše spokojen
4. spíše nespokojen
5. nespokojen

Diagnostika školy s pozitivním psychosociálním klimatem

23. října 2010 v 9:53 | Prof.PhDr.Rudolf Kohoutek,CSc.
Šťastný národ, který má hojnost dobrých škol a dobrých knih a o vychovávání mládeže dobré předpisy nebo zvyky (J.A. Komenský) .

Znaky školy s pozitivním psychosociálním klimatem:
Ředitelství školy je respektováno a je vhodným osobním příkladem, vzorem. 1 2 3 4 5
Pravidla pro adekvátní a efektivní chod školy a jednotlivých tříd a kroužků jsou jasná a stálá. 1 2 3 4 5
Organizační systém školy je teoreticky dobře propracovaný a realizovaný v praxi. 1 2 3 4 5
Škola usiluje o stále dobrou psychosociální atmosféru ve všech třídách. 1 2 3 4 5
Většina žáků prožívá pohodu ve vyučování, jsou spokojeni. 1 2 3 4 5
Ve škole převládá vzájemná důvěra. 1 2 3 4 5
Učitelé se navzájem respektují a akceptují také žáky. 1 2 3 4 5
Učitelé jsou vhodně zaujatí pro zdravou edukační práci. 1 2 3 4 5
Požadavky učitelů na žáky odpovídají individuálním schopnostem a možnostem žáka. 1 2 3 4 5
Pomalejší osobní tempo žáků je učiteli respektováno. 1 2 3 4 5
Žáci mohou při výuce projevovat vlastní nápady a názory i vznášet své dotazy k vyučované látce. 1 2 3 4 5
Škola propaguje aktivizující metody výuky. 1 2 3 4 5
Šikana a brachiální ani verbální agresivita není na škole trpěna. 1 2 3 4 5
Žáci si nestěžují na ponižování a zesměšňování ze strany učitelů ani ostatních zaměstnanců školy. 1 2 3 4 5
Škola kooperativně rozvojí psychiku a osobnost žáka, jeho subjekt možný. 1 2 3 4 5
Škola systematicky předává znalosti, dovednosti a učí vhodným návykům i vlastnostem. 1 2 3 4 5
Škola rozvíjí zejména zodpovědnost a autoregulaci žáků. 1 2 3 4 5
Škola vede žáky ke správným pracovním návykům. 1 2 3 4 5
Škola podporuje objektivní i subjektivní tvořivost žáků. 1 2 3 4 5
Škola vede žáky k nácviku relaxačních technik a k vhodné pohybové aktivitě. 1 2 3 4 5
Škola usiluje o rozvoj zdravého životního stylu žáků. 1 2 3 4 5
Stravování ve škole má adekvátní úroveň. 1 2 3 4 5
Hygiena školy je na velmi dobré úrovni. 1 2 3 4 5
Zdravotní péče školy je na velmi dobré úrovni. 1 2 3 4 5
Škola má bezbariérový přístup. 1 2 3 4 5
Ve škole jsou integrováni tělesně postižení žáci. 1 2 3 4 5
Na škole jsou respektována pravidla bezpečnosti práce. 1 2 3 4 5
Škola poskytuje odborné informace o drogách a návykových látkách. 1 2 3 4 5
Škola podporuje odolnost vůči stresům, náročným a krizovým situacím. 1 2 3 4 5
Škola má svého školního psychologa. 1 2 3 4 5
Škola rozvíjí kladné komunikační klima, dobré a prosociální mezilidské vztahy. 1 2 3 4 5
Většina žáků je spokojena se sociální komunikací se spolužáky. 1 2 3 4 5
Většina žáků je spojena se sociální komunikací s pracovníky školy. 1 2 3 4 5
Škola poskytuje vhodnou sexuální výchovu a výchovu k rodičovství. 1 2 3 4 5
Škola vykazuje pohodu věcného a funkčního prostředí. 1 2 3 4 5
Škola poskytuje bohatý výběr kroužků a nepovinných předmětů. 1 2 3 4 5
Škola má a využívá moderní didaktické pomůcky. 1 2 3 4 5
Škola usiluje o zavádění nových metod edukační práce. 1 2 3 4 5
Hodnocení žáků při zkoušení a při písemných prověrkách je většinou žáků přijímáno jako spravedlivé. 1 2 3 4 5
Škola stále usiluje o pohodu sociálního prostředí. 1 2 3 4 5
Škola vykazuje pohodu v organizačních záležitostech. 1 2 3 4 5
Škola organizuje pro žáky různé soutěže. 1 2 3 4 5
Škola nabádá k respektování individuálních odlišností mezi lidmi. 1 2 3 4 5
Neučitelský personál školy se kladně podílí na výchově žáků. 1 2 3 4 5
Rodiče žáků se školou spolupracují, mezi školou a rodiči je otevřené partnerství. 1 2 3 4 5
Škola spolupracuje s veřejností. 1 2 3 4 5
Školá pořádá sportovní akce. 1 2 3 4 5
Škola zajišťuje účast žáků na vybraných kulturních akcích a událostech (např. na divadelních hrách). 1 2 3 4 5
Škola zajišťuje výměnné pobyty. 1 2 3 4 5
Škola pořádá výlety a zájezdy (i do zahraničí). 1 2 3 4 5
Škola poskytuje informace i o možnostech dalšího studia nebo pracovního uplatnění. 1 2 3 4 5
Většina pracovníků školy je se svou prací na škole spokojená. 1 2 3 4 5
Většina žáků je se svým umístěním na této škole spokojená. 1 2 3 4 5

Známkování odpovídá klasifikaci na střední škole. Jednička je známka nejlepší, pětka nejhorší.

Sociální klima i psychosociální atmosféra jsou celkově ve škole:
1. na výborné úrovni;
2. na velmi dobré úrovni;
3. na dobré (průměrné) úrovni;
4. na slabší (podprůměrné) úrovni;
5. na nedostatečné úrovni.

Identifikace úrovně stresovanosti žáka ve škole

22. října 2010 v 17:49 | Prof.PhDr.Rudolf Kohoutek,CSc.

Každý stres má svou odezvu tělesnou, kognitivní, emoční a konativní. Záleží na konkrétním typu psychiky a osobnosti žáka ve které oblasti se stres bude projevovat nejvíce.
Kvalitu, kvantitu a konkrétní symptomy stresovanosti žáků ve škole můžeme zjišťovat metodou pozorování, rozhovoru a dotazníku:

Pociťuje strach (vnitřní napětí) z problémů ve škole.
Často po vyučování cítí únavu až vyčerpání.
Bojí se časového tlaku, časové tísně.
Vyučování ho většinou nezajímá.
Má často pocit, že školní úkoly nestihne plnit a nezvládne.
V noci se budí se zápornými myšlenkami na školu.
Má neustále pocit přetíženosti školními úkoly a povinnostmi.
Má dojem, že škola má záporný vliv na zdraví.
Bojí se úrazu ve škole.
Bojí se, že onemocní nějakou přenosnou chorobou.
Často cítí rozčilení z problémů ve škole.
Má ve škole výrazně neoblíbený předmět.
Bojí se některých učitelů.
Je zvýšeně lekavý(á).
Cítí se ve škole osaměle, izolovaně.
Stěžuje si na vnitřní neklid.
Často pláče.
Trpí úzkostmi.
Má zvýšený neuroticismus.
Často nemůže večer usnout.
Mívá děsivé sny.
V noci se často probouzí.
Stýská si.
Pociťuje deprimovanost
Má dojem ponižováni a zesměšňováni spolužáky.
Stěžuje si, že nemá ve škole kamarády (kamarádky).
Má ve škole dojem dehostenování učiteli.
Bojí se záporného hodnocení ze strany učitelů.
Pociťuje ve škole šikanu.
Setkává se s verbální agresivitou ve škole.
Setkává se ve škole s stresující brachiální agresivitou.
Mívá ve škole často bolesti hlavy.
Ve stresu hledá ,,pomoc" či východisko v kouření, drogách, alkoholu.
Nerad(a) chodí do školy.
Už se někdy dopustil(a) záškoláctví.

Stresy ve škole v současné době podle svého názoru:

1. všechny výborně zvládá
2. většinou dobře zvládá
3. s vypětím ještě zvládá
4. málo zvládá
5. nezvládá

Zjišťování spokojenosti žáků s prostředím jejich školy

19. října 2010 v 11:50 | Prof.PhDr.Rudolf Kohoutek,CSc.
Na základě metody pozorování, rozhovoru a dotazníku je možno zjišťovat úroveň školního prostředí popisem podle těchto kriterií:

Jsou třídy ve škole prostorné a světlé?
Jsou vybaveny třídy a odborné pracovny vhodným nábytkem?
Jsou lavice a židle prostorné, pohodlné a zdravotně nezávadné?
Jsou třídy dobře a čistě vymalovány?
Je ve třídách udržována čistota?
Jsou třídy pravidelně větrány?
Jsou ve třídách využívány didaktické pomůcky a komunikační technologie ?
Je ve třídách dobře vidět na tabuli a promítací plátna?
Má škola dostatek počítačů?
Dodržují se na škole přestávky?
Jsou přestávky vždy ohlašovány? Jak?
Mají učitelé své kabinety?
Jsou učitelské kabinety adekvátně zařízeny ?
Jak je zařízena ředitelna školy?
Jak jsou zařízeny pracovny zástupců ředitele?
Má škola vlastní knihovnu? Jakou?
Jak je zajištěna zdravotní péče o žáky?
Zajišťuje škola besedy o zdravé výživě a zdravém životním stylu?
Dostávají žáci ve škole informace o škodlivosti drog a návykových látek?
Má škola vlastního školního psychologa?
Jak je zařízena pracovna školního psychologa, resp. výchovného poradce?
Pořádá škola vlastní výlety a zájezdy tuzemské i zahraniční?
Jaké je prostředí školní jídelny?
Jak je vyhovující a zdravé stravování ve školní jídelně?
Jak dlouhá je přestávka na oběd?
Má škola automaty na potraviny a teplé i studené nápoje?
Má škola vlastní bufet?
Jak je školní bufet zásoben?
Jak je ve škole dodržován pitný režim?
Jakou prostorovou úroveň má školní družina?
Co by se v činnosti školní družiny mělo změnit?
Jak je školní družina vybavena?
Jaké je prostředí školního klubu?
Jak se jeví program školního klubu.
Jaké kroužky je ve škole možno navštěvovat?
Jakou edukativní úroveň kroužky mají?
Jaký je stav školního hřiště?
Jaké sporty je možno ve škole provozovat?
Jaká je psychosociální atmosféra ve třídách?
Jaký je stav hygienických zařízení (toalet, sprch a umyvadel) ve škole?
Máte možnost se po tělesné výchově umýt ?
Máte možnost po tělesné výchově se osprchovat?
Jak je vybaven WC školy (toaletním papírem, ručníky, mýdlem, věšáčkem, zrcadlem)?
Má škola možnost pro internátní bydlení žáků?
Jaký je současný stav školního internátu?
Oblékají si žáci školní uniformy?
Jaké má škola šatny?
Má každý žák přidělenou osobní skřínku?
Jaké je okolí školy?
Jaké je celkové
psychosociální klima školy?
Chodí žáci do školy rádi ?
Co by se ve škole mělo ještě změnit k lepšímu?
Jaká je celková spokojenost žáků se školou ?

Jak jste vy sám(a) celkově spokojen(a) se školou?

1. velmi spokojen(a)
2. spokojen(a)
3. spíše nespokojen(a)
4. nespokojen(a)
5. velmi nespokojen(a)

Identifikace psychické tenze a zvýšeného neuroticismu u dětí a mládeže

16. října 2010 v 15:57 | Prof.PhDr.Rudolf Kohoutek,CSc.
Zvýšenou psychickou tenzi identifikujeme, zjišťujeme a diagnostikujeme asi u 20 % populace dětí a mládeže. Výskyt a intenzita této tenze je dána psychickým i tělesným stavem jedince a podmínkami sociálního (zejména rodinného a pracovního) prostředí, které na člověka působí.
Vhodnými diagnostickými metodami pro identifikaci zvýšené psychické tenze a zvýšeného neuroticismu jsou pozorování, rozhovor a dotazník.
Konkrétní projevy či příznaky (symptomy) psychické tenze u dětí a mládeže jsou:
- dítě (mladistvý) si okusuje nehty (onychophagie) nebo okusuje tužku apod.;
- stěžuje si na bolesti hlavy (cefalgie), nohou, břicha, mívá žaludeční potíže, někdy i zvrací;
- stěžuje si na závratě;
- často pláče (lakrimozita);
- má pocity slabosti;
- stěžuje si často na únavu až vyčerpanost;
- omdlelo již někdy (to vše při negativních medicinských nálezech);
- mění často barvu v obličeji, mívá návaly krve, skvrny v obličeji, snadno zbledne;
- zvýšeně se potí (hyperhidrosis);
- vlhké ruce a nohy;
- mívá chvění, třes (tremor) rukou, hlasu při rozčilení (zejména při vyvolání ve škole);
- přecitlivěle (hypersenzitivně) reaguje na neúspěch, bývá často lítostivé;
- snaží se být vždy potichu;
- pomrkává často, má záškuby v obličeji, pohazuje rukou, ramenem, pohrává si s nějakou částí těla;
- pokašlává, posmrkává, aniž je nachlazeno (tiky);
- mne si často ucho, bradu, kroutí si vlasy, poštipuje se, mne si ruce v klíně, cucá si palec;
- je nadměrně pečlivé, důkladné až úzkostlivě puntičkářské;
- má pocit, že má v životě nepřekonatelné těžkosti a překážky;
- často se zasní a je duchem nepřítomné, vidí často fantastické předměty;
- mívá nechuť k jídlu nebo je vybíravé v jídle;
- usíná dlouho a nesnadno a někdy spí neklidně;
- neochotně a nerado ráno vstává;
- má špatnou základní životní náladu (vypadá nespokojeně), je dysforické (špatně emočně laděné);
- mívá záchvaty zlosti až vzteku;
- je zvýšeně duševně zranitelné;
- snadno se vyděsí;
- vykazuje přílišné sebepozorování;
- snaha o přehnané sebeovládání;
- je deprivované, resp. subdeprivované;
- je nejisté při jednání s cizími lidmi;
- obtížně se přizpůsobuje v těžších situacích (má sníženou frustrační toleranci);
- má pocity nedostačivosti, trapnosti, vnitřního chvění a chaosu;
- trpí trémou, má stavy úzkosti (anxiozity) z posuzování druhými lidmi;
- má nápadně nestejnoměrný pracovní výkon;
- na konci vyučování si začíná hrát, pošťuchuje souseda, baví ho, je roztěkané, nesoustředěné na vyučování;
- maličkosti je neúměrně rozruší (afektivní labilita);
- nadměrná citlivost k hluku;
- nadměrná lekavost;
- má zálibu v pocitech bolesti (patofilie);
- při ústním projevu se snadno zadýchá, unaví, "lapá po dechu;"
- hlásí se často na toaletu apod..

Pro odbornou diagnózu zvýšené psychické tenze (neuroticismu) kvalifikovaným odborníkem ( např. klinickým psychologem, psychiatrem), není nutno, aby dítě vykazovalo všechny vyjmenované příznaky.
Častost výskytu příznaků a jejich intenzita je dána konkrétním psychickým i tělesným stavem dítěte a podmínkami sociálního prostředí, které na dítě působí.

Zjišťování závislosti na drogách a návykových látkách

16. října 2010 v 14:37 | Prof.PhDr.Rudolf Kohoutek,CSc.
Při zjišťování závislosti na drogách můžeme požít buď metodu rozhovoru nebo dotazníku.
Jako vhodnější a efektivnější se jeví rozhovor.

Kouříte cigarety, doutníky nebo dýmku ?
Sňupáte tabák?
Kolik cigaret, doutníků apod. denně vykouříte?
V kolika letech jste začal (a) kouřit cigarety?
Jaký je Váš důvod kouření cigaret? (Uklidnění, zlepšení nálady, nuda............jiné (doplňte))
Kouří Vaši rodiče ?
Schvalují rodiče Vaše kouření?
Kouří Vaši sourozenci?
Kouří váš přítel (kyně) ?
Považujete kouření cigaret, doutníku a dýmky za drogu?
Kouřil (a) jste někdy hašiš nebo marihuanu?
Kolik investujete měsíčně do kouření?
Víte, že kouřením ohrožujete své vlastní zdraví i zdraví ostatních lidí?
Uvažujete o redukci vykouřených cigaret nebo i o odvyknutí nikotinismu?
Domníváte se, že se kouření snadno vzdáte úplně?
Které drogy považuje za lehké?
Jste pro legalizaci měkkých drog ( zejména marihuany)?
Co uděláte, když Vám někdo nabídne drogu?
Které drogy považujete za tvrdé?
Upřednostňujete lehké drogy před tvrdými (např. před heroinem, kokainem, pervitinem, extází, LSD)?
Jak dlouho je již užíváte?
Jak často je užíváte? (denně, týdně, měsíčně, nepravidelně a příležitostně apod.............uveďte)
Zkusil(a) jste si aplikovat jiné drogy?
Které: LSD, jiný halucinogen, heroin, braun, kokain, pervitin, amfetamin,
těkavé látky (toluen, benzin , jiné ...........................................................
(doplňte)
Jakým způsobem jste si aplikoval drogy? (kouřením, čicháním, šňupáním, polykáním, injekčně..............jinak(doplňte)
Dáváte přednost syntetickým drogám před přírodními?
Které drogy jsou Vám dostupné?
Kde a od koho si drogy opatřujete?
Víte jaké následky na tělesné a duševní zdraví má požívání drog?
Vadilo by Vám, kdyby Váš partner (ka) byl závislý na drogách?
Pijete alkohol?
Jaký alkohol pijete nejčastěji, který upřednostňujete (pivo, víno, destiláty, cokoliv)............(doplňte).
Pokud upřednostňujete pivo, kterou značku a druh? (Plzeň, Starobrno, světlé, tmavé, řezené /míchaní světlého s tmavým/, jiné............... - doplňte)
Pokud upřednostňujete víno, kterou značku a druh (Tramín, Ryzlink, Vavřinecké , bílé, červené, růžové, moravské .......jiné - doplňte)?
Jak často pijete alkohol?
Konzumujete alkohol jen po jídle nebo i před jídlem?
Kde nejčastěji alkohol konzumujete? Např. v restauraci, vinárně, baru, hospodě, doma s rodinou, doma o samotě, ...............................jinde (doplňte).
Kolik alkoholu většinou na posezení vypijete?
Byl (a) jste někdy úplně opilý (á)?
Jak se chováte v opilosti? Jaké máte prožitky?
Býváte v opilosti agresivní?
Pomočil jste se někdy v opilosti?
Máte v opilosti iluze a halucinace?
Měl (a) jste někdy ,,okénka" (výpadky paměti)?
Zvracíte v opilosti?
Jak často míváte ,,okénka?"
Kdy poprve jste měl(a) ,,okénko"?
Třesou se Vám v poslední době ruce?
Myslíte často na alkohol?
Máte po pití alkoholu výčitky svědomí?
Jaké jiné obtíže jste měl(a) kvůli alkoholu?
Vytýkal Vám už někdo Vaše pití alkoholu?
Pijete raději sám(a) než ve společnosti?
V kolika letech jste alkohol vypil(a) poprvé?
Pije nebo nadměrně pil alkoholické nápoje někdo i z vašich příbuzných?
Kolik korun jste ochoten (na) měsíčně investovat do alkoholu?
Jaký je Váš nejčastější důvod konzumace alkoholu? (zlepšení osobní nálady, uklidnění, nuda, zapomenutí na problémy, potřeba, chuť, oslavy, jiné.....................-doplňte).
Pijete černou kávu?
Pijete více než jeden šálek černé kávy denně? Kolik?
Jaký druh černé kávy máte nejraději?
Jak silnou kávu konzumujete?
Sladíte si černou kávu?
Mícháte si černou kávu s jiným nápojem? Kterým a jak?
Kolik černých káv v průměru denně vypijete?
Považujete se za již závislého na návykových látkách či drogách? Na kterých? Jak silně?
Co o Vaši závislosti soudí vaši příbuzní a přátelé?
Byl (a) byste ochoten (ochotna) se ze své závislosti na drogách nechat odborně léčit?
Prodělal (a) jste již protialkoholní ambulantní nebo ústavní léčbu?
S jakým úspěchem?
Byl(a) jste někdy na záchytné stanici?
Jaký máte životní styl?
Jak pečujete o svou životosprávu?
Jak se stravujete?
Máte potíže se spánkem?
Máte nějaké koníčky?
Máte přátele?
Jsou Vaši přátelé zavislí na drogách?
Máte potíže ve škole nebo v zaměstnání?
Máte dobré bytové poměry?
Užíváte nějaké léky? Které?
Víte, kde lze najít poradnu pro lidi závislé na drogách?

Se svými názory na drogy a chováním vůči drogám jsem:
1. velmi spokojen(a)
2. spokojen(a)
3. spíše nespokojen(a)
4. nespokojen(a)
5. velmi nespokojen(a)

Kriteria hodnocení vysokoškolských učitelů

16. října 2010 v 13:06 | Prof.PhDr.Rudolf Kohoutek,CSc.
Hodnocení člověka má vycházet z toho, co dává a ne z toho, co je schopen získat
(Albert Einstein).

Poznávání a hodnocení odborných a didaktických kvalit vysokoškolského učitele je možné podle těchto kriterií:
Je ve vyučovaném předmětu uznávaný jako skutečný odborník? 1 2 3 4 5
Umí dobře vysvětlit i velmi obtížnou látku? 1 2 3 4 5
Má u studentů a studentek autoritu? 1 2 3 4 5
Chodí do vyučování včas, je dochvilný? 1 2 3 4 5
Chodí do výuky dobře připraven? 1 2 3 4 5
Je jeho výuka přínosná? V čem hlavně? 1 2 3 4 5
Je přiměřeně náročný u zkoušek? 1 2 3 4 5
Jsou poznatky uvedené v jeho výuce využitelné v praxi? 1 2 3 4 5
Vyjadřuje se ve výuce jasně a srozumitelně? 1 2 3 4 5
Má dostatečně zvučný hlas? 1 2 3 4 5
Vyjadřuje se spisovně, nepoužívá dialekt ? 1 2 3 4 5
Sleduje posluchače očima? 1 2 3 4 5
Je schopen, umí, dovede upoutat pozornost ? 1 2 3 4 5
Má přiměřené osobní pracovní tempo výuky? 1 2 3 4 5
Má přiměřeně upravený zevnějšek? 1 2 3 4 5
Je trpělivý? 1 2 3 4 5
Má smysl pro humor? 1 2 3 4 5
Postupuje při výuce podle pravidel didaktiky? 1 2 3 4 5
Má individuální přístup ke studentům a studentkám? 1 2 3 4 5
Nestává se, že po studentech a studentkách chce něco co sám neplní? (Např. nekuřáctví?)
1 2 3 4 5
Jaké vyučovací metody upřednostňuje? 1 2 3 4 5
Které aktivizační metody uplatňuje ? 1 2 3 4 5
Využívá při výuce funkčních a efektivních didaktických pomůcek a prostředků? 1 2 3 4 5
Nezabývá se často samozřejmostmi? 1 2 3 4 5
Uvádí dostatek příkladů k objasnění vyučované látky? 1 2 3 4 5
Dodržuje předem stanovenou osnovu vyučování předmětu? 1 2 3 4 5
Dodržuje hlavní didaktické zásady, metody a postupy? 1 2 3 4 5
Komentuje vyučovanou látku vlastním názorem? 1 2 3 4 5
Snaží se o příjemnou pracovní atmosféru? 1 2 3 4 5
Vyučuje systematicky? 1 2 3 4 5
Spojuje teorii s praxí? 1 2 3 4 5
Zabývá se vedle vzdělávání též výchovou studentů a studentek? 1 2 3 4 5
Lze jím uváděné poznatky využít také v praxi? 1 2 3 4 5
Má smysl pro diskusi se studenty a studentkami? 1 2 3 4 5
Snáží nesouhlas a oponenturu vznesenou vůči jím prezentovaným názorům? 1 2 3 4 5
Podněcuje (aktivizuje) jeho výuka zájem studentů o předmět? 1 2 3 4 5
Preferuje některé studenty a studentky před jiným? 1 2 3 4 5
Je spravedlivý a objektivní při zkoušení a klasifikování? 1 2 3 4 5
Je náladový při zkoušení a klasifikování? 1 2 3 4 5
Nedehonestuje neúspěšné studentky a studenty ? 1 2 3 4 5
Připravuje učební texty pro daný předmět? 1 2 3 4 5
Jsou jeho učební texty srozumitelné? 1 2 3 4 5
Dodržuje stanovenou délku výuky? 1 2 3 4 5
Kontroluje přítomnost studentů a studentek na výuce? 1 2 3 4 5
Vede studenty k užívání správné terminologie a symboliky oboru? 1 2 3 4 5
Prezentuje učivo v souladu se soudobým stavem poznání v dané oblasti? 1 2 3 4 5
Nechává prezentovat odborné názory i studenty a studentky? 1 2 3 4 5
Vyžaduje dodržování pravidel slušného chování a vyjadřování během výuky? 1 2 3 4 5
Stanovuje dílčí i obecné cíle vzdělávání v daném předmětu? 1 2 3 4 5
Dodržuje konzultační hodiny pro studenty a studentky? 1 2 3 4 5
Radí studentům v otázkách s techniky duševní práce, studia a učení? 1 2 3 4 5
Radí jaké konkrétní učební strategie lze využívat? 1 2 3 4 5
Stimuluje studenty a studentky k samostatnému a nezávislému přemýšlení? 1 2 3 4 5
Má kvalitní učební texty? 1 2 3 4 5
Podporuje kompetentní práci studentů a studentek s odbornými a vědeckými informacemi?
1 2 3 4 5
Je znám tento učitel i jako vědecko- výzkumný odborník? 1 2 3 4 5
Vytváří během výuky přijatelnou psychosociální atmosféru? 1 2 3 4 5
Pečuje adekvátně o svůj zjev a zevnějšek? Chodí slušně oblečen? 1 2 3 4 5
Má adekvátní výrazové projevy ( např. motoriku, mimiku, gesta, držení těla, chůzi, mluvu)?
1 2 3 4 5
Má přiměřenou sebedůvěru? 1 2 3 4 5
Chová se demokraticky nebo příliš autoritativně až diktátorsky? 1 2 3 4 5
Má sklon k demokratické sociální komunikaci? 1 2 3 4 5
Je přiměřeně nebo přehnaně, příliš liberální? 1 2 3 4 5
Usiluje o navození dobrého vztahu studentů a studentek ke studiu a ke škole? 1 2 3 4 5

Známkování je podobné školnímu klasifikování na základní škole.
Jednička je nejlepší známka, pětka nejhorší.

Vedení vysoké školy hodnotí vysokoškolského učitele také podle počtu vyučovaných hodin za semestr, a to jak v prezenčním studiu, tak v kombinovaném studiu, v celoživotním studijním programu, v terénní výuce a v různých dalších kurzech.
Hodnotí se také počet zkoušek, které učitel realizoval v daném semestru, a to zkoušek ústních, písemných, písemných a současně i ústních, zápočtů, klasifikovaných zápočtů a kolokvií.
Důležité je také hodnocení počtu vedení a oponentur bakalářských a magisterských prací studentů a studentek, vedení a oponování závěrečných prací v celoživotním vzdělávání, recenze rigorozních prací, konzultace a vedení doktoranských prací.
Mimořádně důležité je také hodnocení tvůrčí činnosti vysokoškolského učitele či učitelek, zejména počet publikací, které byly zařazeny do RIVu ( tj. Rejstříku informací o výsledku),
počet realizovaných výzkumných projektů.
Hodnotí se také funkce vysokoškolských pracovníků na vysoké škole ( např. vedení katedry, zastupování vedoucího katedry, proděkan, koordinátor Erasmu, člen Vědecké rady vysoké školy, organizátor odborných seminářů a konferencí, člen zkušebních komisí (např. pro státní závěrečnou zkoušku, habilitaci, inauguraci atp.).

Celkový názor na hodnoceného vysokoškolského učitele:
1. ve svém oboru velmi odborně kvalitní a pedagogicky zdatný
2. ve svém oboru dborně kvalitní a pedagogicky zdatný
3. přijatelně odborně kvalitní a pedagogicky zdatný
4. málo odborně kvalítní a pedagogicky zdatný
5. není ve svém oboru odborně kvalitní ani není pedagogicky zdatný