Stereotypy, předsudky a image

2. prosince 2009 v 18:46 | Prof.PhDr.Rudolf Kohoutek,CSc.
Stereotypy jsou formy iracionálně založeného poznávání a posuzování jedinců nebo celých skupin, které vyjadřují podřazování vnímaných jedinců pod určitá již hotová a tradiční schémata "vidění" a hodnocení.
Stereotypizace je výrazným subjektivizujícím, negativním jevem v oblasti sociální percepce.
Autostereotypy jako určitá percepční, emotivní a představová schémata, která mají příslušníci určitých skupin o sobě samých (např. Poláci o Polácích).
Heterostereotypy jsou percepční, emoční a představová schémata, která mají příslušníci určitých skupin o příslušnících jiných skupin (např. Poláci o Češích).

Mezi autostereotypy a heterostereotypy téhož druhu jsou ovšem rozdíly.
Jinak vidí Poláci sami sebe a jinak je vidí Češi.
Heteropercepce mohou obsahovat autoprojekce, tedy tendence posuzovat jiné podle sebe.
Svou roli hraje také tradice, např. ve stereotypu muže:
logický,
racionální,
agresivní,
uživatelský,
strategický,
nezávislý,
soutěživý,
vedoucí, ten, který rozhoduje.
Naproti tomu existuje i tradiční stereotyp ženy:
intuitivní,
emocionální,
submisivní (podřídivá),
empatická (chápavá),
spontánní,
pečovatelská,
spolupracující,
loajální,
podporovatelka,
ta, která následuje.
Konkrétní, skutečné individuální chování muže a ženy v současnosti však s uvedeným tradičním stereotypem může být v rozporu.
Předsudky mají nejenom určitý směr, ale mohou být různě intenzivní (na stupnici od zcela kladného ke zcela zápornému hodnocení). U někoho se předsudky mohou uplatňovat silněji a mohou působit dlouho, u někoho se uplatňují slaběji a mohou se změnit během jediného formativního a vysvětlujícího rozhovoru. Některé předsudky ovšem ovlivňují celý život člověka. Stabilita předsudků (i postojů vůbec) je osobnostním rysem, který do značné míry danou osobnost charakterizuje ("jak jednou namíří, tak už jede stále"). Často jde o osobnosti rigidní, které reagují jakýmisi prefabrikáty, jaksi zautomatizovaně v obdobných situacích.
S konceptem předsudku úzce souvisí diskriminace, což je vlastně odlišné (často negativní) zacházení s osobami, které patří do určité sociální skupiny. Obvykle je diskriminace behaviorálním výrazem předsudku. Obecně lze říci, že ten, kdo je diskriminován, je zbaven nějaké výsady nebo práva, které je dáno jiným členům společnosti, kteří nepatří do dané minoritní skupiny. Patří sem také etnocentrismus, kdy se lidé uvnitř vlastní skupiny (nebo národa) nadhodnocují a ostatní skupiny (či celé národy) odmítají.
Předsudek v sobě obvykle zahrnuje stereotypní názory určité skupiny.
Pro komplex postojů a představ týkajících se trhu je používán pojem image.
Image je především souhrn představ a mínění o nějakém výrobku, jeho "osobnosti". Na image má velký vliv např. obal zboží, reklama, tradice značky atd. Tak se stává, že zákazník lpí na určité ochranné známce či značce, kdežto proti jiné značce má výhrady. Ve skutečnosti mohou být oba výrobky na stejné úrovni. Na vytváření image mají značný vliv sdělovací prostředky (inzeráty, výlohy, zvukové aj. reklamy, výstavy, hromadné sdělovací prostředky).
Účinnost sdělovaných informací o výrobku je závislá na tom, koho či čeho se zprávy týkají, kdo zprávu podává (jak je důvěryhodný a kompetentní a jakým způsobem je zpráva podávána). Také podnikatel a jeho zákazníci mají svou osobnost, a tedy také image.
Původně se hovořilo o image zboží, značky, výrobce, ale v současné době se hovoří často i o image jednotlivých osob (o vytváření jejich image v kladném i záporném smyslu).
Realitou v tržní společnosti není objektivní podstata výrobků, ale výhradně představy, obrazy, postoje konzumentů.
Východiskem sociální percepce není pouze objektivní chování posuzované osoby, ale také sociální pozice a role, v níž se hodnocená osoba nachází.
Záleží také na aktuálním psychickém stavu toho, kdo percipuje, resp. hodnotí či posuzuje. Má-li např. dobrou, radostnou náladu, má tendenci vnímat jiné v kladném světle. Má-li špatnou, rozmrzelou náladu, má tendenci vnímat jiné v záporném světle.

KELLER, J. Úvod do sociologie. Praha: Sociologické nakladatelství.
KOHOUTEK, R. Základy užité psychologie. Brno: Akademické nakladatelství Cerm, 2002. 545 s.
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama