Osobnost schizofrenická

4. prosince 2009 v 13:53 | Prof.PhDr.Rudolf Kohoutek,CSc.
Schizofrenie je specificky lidské osobnostní onemocnění, projevující se poruchami myšlení, jednání, vnímání, emocí, nálad, afektů a vůle. Protože se patrně jedná o onemocnění heterogenní etiologie, hovoří se o ,, skupině schizofrenií."

Obecná kriteria pro paranoidní, hebefrenní, katatonní a nediferencovanou schizofrenii:
buď by měl být přítomen alespoň jeden ze syndromů nebo symptomů a znaků uvedených níže pod (1), nebo alespoň dva symptomy nebo znaky pod (2), a to po většinu času během epizody psychotického onemocnění trvající alespoň jeden měsíc (anebo během delší doby po většinu dní).
(1) Musí být přítomen alespoň jeden z těchto znaků:
slyšení vlastních myšlenek, vkládání, odnímání nebo vysílání myšlenek;
bludy kontrolovanosti,
ovlivňování nebo prožitky pasivity, které se jasně vztahují k pohybům těla nebo končetin, nebo specifickým myšlenkám, jednání nebo cítění, bludné vnímání;
halucinatorní hlasy, průběžně komentující chování pacienta nebo o něm mezi sebou rozmlouvající, nebo jiné typy halucinatorních hlasů, přicházejících z určité části těla;
trvalé bludy jiného druhu, které jsou v dané kultuře nepatřičné a zcela nemožné (např. schopnost ovlivňovat počasí, schopnost spojit se s cizinci z jiného světa).
(2)
Nebo alespoň dva z následujících:
přetrvávající halucinace v kterékoliv podobě, když se vyskytují denně po dobu alespoň jednoho měsíce, jsou-li doprovázeny bludy (které mohou být prchavé nebo neúplně formulované) bez jasného afektivního obsahu nebo jsou-li doprovázeny přetrvávajícími megalomanickými představami;
neologismy, zárazy nebo vkládání myšlenek do toku mluvy a z nich vyplývající inkoherence nebo irelevantní řeč;
katatonní jednání, jako je např. vzrušenost, nástavy nebo flexibilita cerea, negativismus,
mutismus a stupor;
,,negativní" symptomy, jako např. výrazná apatie, ochuzení řeči a oploštění nebo nepřítomnost emočních reakcí (musí být jasné, že se nejedná o příznaky vyplývající z deprese nebo z medikace neuroleptiky).
Zmíníme se stručně o schizofrenii paranoidní, hebefrenní, katatonní a simplexní.
Schizofrenie paranoidní
je častá forma schizofrenního onemocnění s relativně stálými bludy (zejména perzekučními,
tj. nevývratným přesvědčením o pronásledování) nebo bludy o onemocnění např. rakovinou a sluchovými halucinacemi (záslechy), může se objevit i agresivita proti domnělým nepřátelům.
Hebefrenní schizofrenie
je forma schizofrenního onemocnění typická pro věk 15 - 25 let a charakterizovaná např. výraznou změnou emotivity a afektivity, nevhodným a necitlivým chováním k okolí, klackovitými, nevypočitatelnými a neslušnými verbálními projevy , dezorganizovaným a chaotockým myšlením a jednáním, bizarním chováním a oblečením, grimasováním, situaci nepřiměřeným smíchem.
Katatonní schizofrenie
je vzácná forma schizofrenního onemocnění mající buď ráz produktivní (bizarní pohyby, impulzivní činy, exitovanost, motorická hyperaktivita) nebo stuporózní ( nápadný negativismus, odmítání jídla, strnulost, tělo a končetiny setrvávají i v krkolomně nastavených polohách).
Simplexní schizofrenie
je méně častá, plížívá a nenápadná forma schizofrenního onemocnění projevující se např.poklesem pracovní výkonnosti, podivínským chováním, uzavíráním se do sebe (autismem), desocializací (ztrátou zájmů o soiální okolí), oploštěním emocí, ztrátou hygienických návyků, přičemž bludy a halucinace se běžně nevyskytují.
Psychologie zdraví a nemoci se zajímá o schizofrenie také proto, že se předpokládá multifaktoriální etiologie tohoto onemocnění a mnohočetné patogenetické vlivy.
Obecný rámec pro teoretické úvahy tvoří např. teorie zátěže a dispozice: genetické vlohy disponují k selhání adaptačních funkcí a technik, což vede ke snížení odolnosti individua
a nakonec vyústí do klinické manifestace závažného onemocnění.
Osobnost se schizotypní poruchou
u pacienta se musí projevovat alespoň čtyři z následujících znaků, a to trvale nebo epizodicky po dobu alespoň dvou let:
nepřiměřené nebo omezené emoční reakce (nemocný vyhlíží chladně a povzneseně);
chování nebo vzezření je podivné, výstřední nebo zvláštní;
chudý vztah k jiným lidem a sklon k sociálnímu stažení;
podivná přesvědčení nebo magické myšlení, ovlivňující chování a neodpovídající subkulturním normám;
podezíravost nebo paranoidní myšlení;
obsedantní ruminace bez vnitřní schopnosti odporu, často s dismorfofobickým, sexuálním nebo agresivním obsahem;
neovyklé percepční zážitky, včetně somatosenzorických (tělesných) nebo jiných iluzí, depersonalizace nebo derealizace;
vágní, obřadné, metaforické, komplikované a často stereotypní myšlení, projevující se podivnou řečí nebo jiným způsobem bez závažné inkoherence;
občasné přechodné jakoby psychotické epizody s intenzivními iluzemi, sluchovými nebo jinými halucinacemi a bludům podobnými představami bez vnějšího podnětu.

Doporučená literatura:
KOHOUTEK, R. Patopsychologie a psychopatologie pro pedagogy. Brno: Masarykova univerzita.
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama