Školní vysvědčení

4. listopadu 2009 v 7:54 | Prof.PhDr.Rudolf Kohoutek,CSc.

Školní vysvědčení je potvrzení o výsledcích vzdělávání ve škole, které se vydává např. žákům základních a středních škol dvakrát do roka, zpravidla poslední lednový pracovní den (tzv. pololetní vysvědčení) a poslední červnový pracovní den výroční vysvědčení.

Podle školského zákona se výsledky v jednotlivých předmětech hodnotí slovně nebo klasifikačním stupněm (hovorově známkou).
Termínem vysvědčení se označují i jiná potvrzení o výsledcích vzdělávání, jako je výstupní hodnocení v posledním roce povinné školní docházky, vysvědčení o závěrečné zkoušce na střední škole, o maturitní zkoušce ("maturitní vysvědčení") a podobně.
Byly opakovaně různými průzkumy a výzkumy zjištěny významné rozdíly v úrovni jednotlivých škol a tříd a také v klasifikaci na jednotlivých školách i v jednotlivých třídách.
Školní vysvědčení nám tedy dávají cenné informace pouze tehdy, známe-li úroveň jednotlivých škol, resp. tříd. Stejná úroveň znalostí se na různých školách klasifikuje různě. Při průzkumech se zjistilo, že tyto rozdíly dosahovaly dokonce v krajních případech i čtyř stupňů; stejný školní výkon vyl např. jedním učitelem ohodnocen jedničkou a druhým trojkou nebo dokonce čtyřkou. Tyto rozdíly jsou v hodnocení písemných i ústních úkolů ve všech předmětech, zvláště v jazycích. Při posuzování školního vysvědčení musíme tedy vzít v úvahu, že čtyřka jednoho žáka (studenta) může být lepší než dvojka jiného (pokud ovšem nechodili do stejné třídy).
Navíc musíme brát v úvahu, že vysvědčení je produktem, na kterém se nepodílí pouze žák, ale i učitel a třída. Pod jiným vedením se také stejní žáci jinak učí, podávají různé výkony. Chceme-li objektivně zjistit úroveň vědomostí žáků a studentů v nějakém předmětu, musíme aplikovat tzv. didaktické, resp. psychodidaktické testy, standardizované zkoušky znalostí a vědomostí.
Je třeba také rozlišovat mezi typem nadání a zaměření člověka, např. lidé zaměření na studium jazyků bývají někdy méně úspěšní v matematicko - přírodovědných předmětech a naopak.
Dobré známky v určitých předmětech mohou být nejenom důsledkem nadání, ale i zájmu a příp. námahy, úsilí. Řada předmětů se dá naučit "nadřít" (např. dějepis, zeměpis atd.). S vypětím vůle může i méně nadaný, ale vytrvalý člověk dosáhnout v těchto předmětech alespoň průměrných výkonů (v rámci své třídy).
Proto nám např. nedostatečné z uvedených předmětů mohou signalizovat poruchy vůle, např. její slabost. Přechodné projevy oslabení vůle, hypobulie (a to zejména u chlapců)
bývají typické pro dospívání. Do určité míry platí toto zjištění i pro jazyky (učení se slovíčkům).
Naproti tomu mají zase citově a fantazií nadaní lidé výhody v předmětech vyžadujících umělecké a estetické cítění (zpěv, hudba, kreslení, ale i ruční práce, práce v dílně). Z chování a výsledků v celé řadě předmětů lze také usuzovat na společenskou přizpůsobivost žáka, na stupeň jeho družnosti, na jeho schopnost spolupracovat, extravertnost, introvertovanost, smysl pro povinnost apod.
Výkony v matematice, fyzice a chemii mohou do značné míry representovat schopnost koncentrace, smysl pro abstrakci, smysl pro práci s čísly.
Tělocvik, záliba ve hrách a sportu může být ukazatelem míry radosti z pohybu, resp. pohybového nadání.
Výsledky v uvedených školních předmětech je však vhodné srovnávat v jednotlivých ročnících. Není vhodné vycházet pouze z jednoho roku. Zvlášť prospěch v závěrečných ročnících základní školy je často zkreslen faktem, že žák vychází. Zjišťujeme proto úroveň prospěchu i v 6. a 7. ročníku.
V každém případě nám úroveň školního prospěchu odhaluje spíše schopnost přizpůsobit se a zájem o jednotlivé oblasti než inteligenci.
Přitom dobrá schopnost přizpůsobit se je bezesporu stejně cenná vlastnost pro život jako vysoká inteligence. Většinou však nemůžeme výborné školní vysvědčení považovat za dostatečnou kompenzaci nedostatku zkušeností a praxe. Zkušenosti a praxe jsou často nutným předpokladem jistoty v práci, samostatnosti a do jisté míry i rozhodnosti v jednání a odpovědnosti.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama