Individuální zvláštnosti vývoje a vlivy prostředí

4. listopadu 2009 v 18:58 | Prof.PhDr.Rudolf Kohoutek,CSc.
Individuální zvláštnosti prvního vývoje
Patří sem průběh tělesného a pohybového vývoje (kdy dítě začalo sedět, stát, chodit), vývoje řeči, citového vývoje, sociálního vývoje a příp. typ zařízení, ve kterém člověk v útlém věku vyrůstal.
Nepříznivý průběh prvního období vývoje (nemoci, úrazy, operace, špatná výživa, narušené prostředí) může být příčinou nežádoucích zvláštností prvního vývoje, chování a prožívání a výukových a nejrůznějších problémů dětí, mládeže i dospělých v budoucnu.

Prodělaná onemocnění, úrazy a operace
Psychický vývoj člověka může být ohrožen především úrazy v oblasti hlavy, operacemi nervového systému a tzv. neurotropními chorobami, které poškozují nervovou soustavu toxickými produkty a ovlivňují i pudové vzorce chování. Také tělesná konstituce má vliv na styl psychického projevu a vývoj osobnosti. Na chování a vývoj člověka má velký vliv rovněž funkční stav nervové soustavy, endokrinních žláz a ostatních tělesných systémů (resp. subsystémů).
Rozumový vývoj osobnosti může být nepříznivě ovlivněn různými onemocněními s vysokými horečkami, které mohou nezvratně poškodit mozkové buňky a mozkové dráhy. Podobně i po zánětech mozkových blan nebo mozku bývá často trvalým následkem defekt v oblasti intelektu (např. demence).
Po úrazech hlavy se mohou začít vyskytovat záchvaty vzteku, úzkosti, subdepresivní a depresivní stavy, zhoršení vštípivosti paměti, koncentrace pozornosti a výbavnosti představ i slov. Jde o projevy tzv. posttraumatické cerebroastenie, resp. o psychoorganický posttraumatický syndrom.

Výživa
Energie získaná z přiměřené potravy udržuje organismus v rovnováze (homeostázi). Konzumované potraviny by měly obsahovat přiměřené a vyvážené množství živin (bílkoviny, sacharidy, tuky), dostatečné množství vody, ovoce a zelennky a doplňkových živin (vitaminy, stopové prvky a vlákniny). Nedostatečná výživa (energeticky chudá) vede k podvýživě.
Jednostranná sacharidová strava zvyšuje hladinu dráždivosti organismu, a tedy i průběh jeho duševní činnosti, kdežto jednostranně bílkovinná strava snižuje dráždivost organismu.
Podobně sůl zvyšuje a draslík snižuje vzrušivost organismu.
Různá onemocnění vyžadují specifickou výživu.

Vlivy prostředí
Fenomén archetypálního neverbálního imprintigu (,,vtištění´") vnímaného prostředí v útlém věku je dán geneticky. Dochází k němu v prostředí přírodním i civilizačním (kulturním), a to zejména v rodině.
Na hluboký vliv přírody a domova na utváření osobnosti pevné emoční vazby většiny lidí k rodnému místu, dětství a dospívání .
Z didaktických důvodů lze rozdělit prostředí na:
přírodní,
architektonické a technické.

Přírodní prostředí
V kráse přírody je něco okouzlujícího, co působí konejšivě i na nejzastaralejší rány. Jsou to siluety, zvuky, vůně, které se člověku tak vemlouvají, že se jim podrobuje zcela mechanicky, aniž o tom ví. Neanalyzuje své pocity ani jevy, které je vyvolaly, protože žije jako očarován a cítí, jak se jeho organismem rozlévá mír´´
(J.M.Saltykov - Ščedrin).
Když se vzdalujeme od společenského prostředí a blížíme se přírodě, bezděky se stáváme dětmi. Z duše spadne všechno naučené a je zase taková, jaká kdysi byla a ještě zase jednou bude".
(M. J. Lermontov).

Na vývoj osobnosti působí celá řada přírodních činitelů, např.:
podnebí,
kosmické vlivy,
meteorologické vlivy,
gravitační vlivy,
krajina ,
roční období.

Podnebí
působí prostřednictvím potravy na hustotu obyvatelstva a na rozdělení bohatství.
Kosmické vlivy
Slunce působí v přiměřené kvantitě blahodárně na tělesné a duševní zdraví (vyjma astmatiků a alergiků), podporuje tvorbu vitamínu D v těle, povzbuzuje činnost nervové soustavy, zvyšuje celkový tonus (napětí) organismu, zlepšuje náladu, pomáhá léčit některé nemoci. Přehřátí, sluneční úžeh naopak škodí, způsobuje nervové podráždění apod.
Lidé v krajích s intenzivním slunečním zářením rychleji zrají a stárnou. Nadužívání slunečního záření vede často k rakovině kůže.
Měsíc: u citlivých osob vyvolává neklid a neklidný spánek až somnambulismus (náměsíčnictví, tj. pohybové reakce i chůzi ve spánku). Také epileptické záchvaty jsou rozloženy podle měsíčních fází, podobně pokusy o sebevraždu přibývají úměrně s růstem měsíce.
Kosmické záření: může být rovněž zatěžujícím činitelem. V poslední době kosmické záření i zemská radioaktivita stoupají. Objektivně se místní záření projevuje zarudnutím kůže, později vypadáváním vlasů a vousů. Při velkých dávkách ozáření se objevují např. vředy. Dostavuje se nevolnost, nechutenství, zvracení, průjmy, celková únava, apatie střídaná neklidem, pocení a bolesti hlavy. Záření v organismu poškozuje pohlavní buňky a kostní dřeň. (Během svého života je za normálních podmínek člověk ozářen dávkou asi šesti rentgenů.) Uvádí se, že radioaktivní záření urychluje stárnutí.
Meteorologické vlivy
Teplota vzduchu působí v souvislosti s vlhkostí a prouděním vzduchu. V suchém nebo proudícím vzduchu člověk snese vyšší teplotu. Pro pracovní výkon člověka a dobrou náladu je optimální teplota 16 - 20 oC. Člověk potřebuje nejenom optimální teplotu, ale i změnu teploty v jistém rozmezí, aby byl spokojený a výkonný. Neměnnost unavuje.
Přílišný chlad a přílišné teplo mají na člověka stresující zátěžové účinky. Při působení chladu se nejprve objevuje piloerekce, "husí kůže", svalový třes, neuspořádané pohyby, únava a malátnost, pak apatie a lhostejnost podchlazených. Většina lidí zbloudilých v zimě ztrácí po nějaké době zájem na dalším hledání cesty; stulí se na sníh, usne a zmrzne. Hlavní je prodloužit cílevědomou aktivitu člověka vystaveného chladu. Schopnost vzdorovat chladu - otužilost - je výsledkem postupné adaptace organismu na chlad. Také silné sociální motivy (soutěž, exhibice) prodlužují schopnost odolávat chladu. Odborně kontrolované snížení teploty těla (hibernace) má značný význam při některých lékařských zákrocích.
Přehřátí vede k horečce, úžehu, úpalu. V suchém prostředí člověk snáší velmi vysoké teploty (sauna). Vlhké teplo se snáší hůře. Oděv má izolační funkci. Při svléknutí oděvu přijímá tělo o tolik více tepla, jako by se teplota vzduchu zvětšila asi o pět stupňů Celsia. Proto je oděv součástí prevence proti přehřátí. Bývá označován za jakousi "druhou kůži člověka".
Je třeba usilovat o optimální tepelnou pohodu pro člověka.
Pro přirozený a zdravý způsob života má velký význam infračervené tepelné záření, které proniká hluboko do pokožky člověka a podporuje krevní oběh, výměnu látkovou a hormonální regulaci.
Zejména z otevřeného plamene vycházejí (podobně jako ze slunce) nejen infračervené tepelné paprsky, ale i četné vlnové délky světelného a barevného spektra ultrafialového záření a také elektrony a ionty.
Světelné a barevné paprsky se úspěšně používají v tzv. barvové terapii. Účinné jsou hlavně teplé barvy plamene. Otevřený plamen navíc pomáhá sváteční, příjemné náladě, je nositelem optimismu a přispívá k relaxaci, uvolnění člověka a jeho abreakci.
Monotonní (vyrovnané) topné klima, se kterým se můžeme setkat v moderních domech, není optimální. Není zdravé, když např. všechny automaticky tepelně řízené místnosti mají přibližně stejnou teplotu.
Variacemi se lidský organismus otužuje a podněcuje se tepelná regulace těla. V opačném případě organismus zchoulostiví a stává se náchylným k nemocem.
Vlhkost vzduchu: optimální je 50 - 60 % relativní vlhkost. Méně než 40 % působí už nepříznivě na náladu a výkonnost. Způsobuje pocit napětí, žízně, stísněnost, únavu. Místnost s ústředním topením bez odpařovače vody má vlhkost často méně než 30 % !
Čistota vzduchu: má velký vliv na výkonnost a náladu. Je-li vzduch delší dobu nevětraný, vydýchaný, zakouřený, dochází k podráždění, neklidu a nakonec k únavě, zhoršení pozornosti a vybavování. Vzduch nasycený ozonem nebo CO2 vyvolává nesoustředěnost, otupělost. Větrat by se mělo průvanem (1 až 2 minuty každou hodinu).
Proudění vzduchu: vánek působí povzbudivě na duševní činnost i tělesnou výkonnost, není-li příliš suchý nebo horký. Vítr, zvláště na jaře, může u citlivých osob vyvolat rozechvění, neklid, nesoustředěnost. Žáci bývají nejméně ukáznění v březnu a dubnu. Italové omlouvají nedbalost v plnění povinností i výtržnosti v době vanutí jihoevropského větru cirocco. Rovněž amok (druh šílenství) se připisuje určitému proudění vzduchu (monsunům).
Změna počasí: citlivé osoby reagují na klimatické změny často už předem různými tělesnými bolestmi (bolesti v kloubech, píchání) i duševními příznaky (únava, nespavost aj.). Pro dobrou adaptaci člověka na meteorologické změny jsou důležité předpovědi biometeorologických rizikových stupňů.
Studená fronta, vzestup tlaku vzduchu a převaha záporných iontů v ovzduší navazují sympatikotonii a způsobují kromě řady tělesných příznaků zvýšenou dráždivost synapsí a nervových zakončení, zkrácení reakční doby, zvýšenou tělesnou dráždivost, dobrou pracovní výkonnost, dobrou náladu, zvýšenou vnímavost a lehkost asociací.
Teplá fronta, pokles tlaku a převaha kladných iontů v ovzduší navozují parasympatikotonii a projevují se mimo jiné útlumem nálady, depresemi, zhoršením výkonnosti, prodloužením reakční doby (zejm. na optické a akustické podněty), poklesem tělesné pohybové dráždivosti, sklonem k bolestem hlavy. Kladné ionty převažují v nevětraných, uzavřených místnostech. Dostatečně známý je vliv bouří a dešťů, kterým uvedené klimatické změny obvykle předcházejí.
Jestliže se mění atmosférický tlak a parciální tlaky jednotlivých plynů atmosféry, má to tedy pro člověka zátěžové důsledky. U změn tlaku mluvíme o jevech dysbarismu. Nedostatek kyslíku, hypoxii vyvolává např. pobyt člověka ve výškách.
Duševní stav člověka i jeho psychosomatické potíže jsou na změny atmosferického tlaku značně citlivé. Za určitých klimatických podmínek dochází ke změnám nálady, k neklidu a nejrůznějším psychosomatickým dysbalancím. Někdy se to děje již při běžném kolísání atmosferického tlaku způsobeném změnami počasí. Těmito jevy se komplexně zabývá bioklimatologie.
Podle vnímavosti vůči klimatickým poměrům se rozeznávají různé typy lidí:
teplomilní a indiferentní k chladnu;
chladna se bojící;
chladnomilní a lhostejní k teplu;
vyhýbající se teplu;
milující kontrast a lhostejní k vyrovnání;
lhostejní ke kontrastu, ale nepřející si změny;
vyrovnaní.
Každému typu se nejlépe daří v těch podmínkách, které mu odpovídají. Lidé, kteří reagují citlivěji na počasí než ostatní osoby, jsou tzv. meteorosenzitivní.
Gravitační vlivy
Člověk je trvale adaptován na zemskou přitažlivost, která je v praxi vyjádřená jeho tělesnou hmotností. V praxi jsou aktuální otázky přetížení. Stav beztíže se vyskytuje převážně jen v kosmonautice a jinde může být jen relativní. K přetížení dochází, když se mění rychlost nebo směr pohybu. Je to např. při intenzivní akceleraci nebo zastavování motorového vozidla, při dopadech po seskoku padákem, při skocích do vody atp. Přetížení se vyjadřuje v násobcích hmotnosti těla. Když např. 70-ti kilogramový člověk vyskočí z okna a na místo jeho dopadu umístíme váhu, potom výchylka této váhy v okamžiku dopadu měří přetížení; když např. zaznamenává 350 kg, pak šlo o přetížení 5 g.
Krátkodobé přetížení typu nárazu může člověka ohrozit tělesně i duševně. V duševnu se projevuje jako úlek. Dlouhotrvající přetížení má bohatší duševní symptomatologii. Často dochází ke kinetóze: závratím, nevolnosti, zvracení atp. Laboratorně i tréninkově se vyvolává přetížení centrifugováním, t.j. působením odstředivé síly na člověka (jako na kolotoči).
Krajina
Je komplexem přírodních činitelů, z nichž nejmocněji působí její celkový ráz: horská, rozeklaná, jednotvárná, rovina, údolí; zalesněná, bezlesá; rybníkatá, jezernatá, s řekami, suchá atd., kolorit krajiny: zbarvení ploch, barva prostoru - oblohy, mraků, osvětlení atd.; vůně, rušnost nebo klid, ovlivněnost civilizací (stavby, sloupy elektrického vedení, lanovka apod.). Přežití celé naší civilizace závisí na tom, zda se nám podaří udržet přírodní poměry - žít s přírodou v harmonickém svazku .
Krajina působí na náladu a aktivitu. Trvalý pobyt v určité - značně osobité krajině prý určitým způsobem ovlivňuje povahu člověka: říká se, že jihočeská krajina podporuje hloubavost a vážnost; na Českomoravské vysočině jsou prý lidé skromní a přímí atd. Na psychiku působí nepříznivě i fakt, že z mnoha oblastí mizí původní příroda.
Rodný kraj ,, je kraj dětství, kraj prvních , a proto i nejsilnějších dojmů, objevů a poznatků. Člověk se tam nemusí vracet, protože tam vlastně nepřestal žít, ať se octne kdekoli. Rodný kraj
je jako rodný jazyk: i kdyby někdo mluvil nebo psal jiným jazykem, nepřestane myslit a snít jazykem svého dětství. To není vliv, nýbrž něco původnějšího a silnějšího: to je kus vlastní duše a osobnosti" ( Karel Čapek, 1938)
Roční období
Střídání ročních dob rovněž ovlivňuje tělesný a duševní vývoj. Výškové a váhové přírůstky jsou největší na podzim a v zimě, nejmenší na sklonku jara. Na jaře a na podzim se zhoršují neurotické a depresivní potíže i některá tělesná onemocnění (vředová nemoc).

Architektonické a technické prostředí
Architektonický a technický rozvoj rovněž ovlivňuje psychiku a celkový životní styl člověka. Projevují se např. příznaky duševního přetížení a stresu se všemi důsledky, např. nespokojeností, konflikty, neurotizací, snížením zdatnosti a omezením tělesných dovedností i výskytem subjektivních a objektivních zdravotních potíží. Proto je nutno brát vlivy prostředí na člověka včetně vlivů architektonických daleko více v úvahu, než tomu bylo doposud, a analyzovat základní vazby a vztahy člověka, společnosti a architektury, včetně vlivu člověka na tvorbu prostoru v architektuře, jejich formu i výraz .
Jde přitom o respektování humanistického zřetele na člověka, na hodnotu člověka jako osobnosti, jeho práva na spokojenost a rozvoj jeho sil, schopností a dovedností při ovlivňování a formování jeho hmotného prostředí, a to všestranně vybaveného, s vysokou kulturní úrovní.
Jenom tak je možno pomocí materiálního, záměrného architektonického a řízeného urbanistického prostředí žádoucím způsobem ovlivňovat prostředí sociální. Intencionální umělé architektonické prostředí poskytuje podmínky pro určitý druh sociálního i disociálního chování lidí podobně jako prostředí přírodní. V obou případech je třeba zohledňovat proxemické závislosti, typologii prostoru a vzdáleností.
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama