Zdravá škola a její průzkum

2. ledna 2009 v 4:58 | Prof. PhDr. Rudolf Kohoutek,CSc.
Zásada, že lidem, kteří nám byli svěřeni, nesmíme především škodit, by měla být ve výchově právě tak fundamentální jako v lékařství (Karel Popper).


Program Škol podporujících zdravíznamenal po roce 1989 pro české školy a evropské školy ucelenou programovou vizi postupné změny hlavního proudu edukace, školy a pedagogiky z hlediska nových perspektiv společenského vývoje.
Světová zdravotnická organizace (WHO), přijala program
Zdraví pro všechny ve 21. století. Jedná se o komplexní strategii jak dosáhnout v prvních dvou desetiletích 21. století podstatného zlepšení zdraví v evropských státech.

Klíčovým principem programu Škol podporujících zdraví přitom je podpora holisticky pojatého zdraví v prostředí a veškeré edukativní činnosti školy.
Holistická (interakční) filozofie zdraví se týká interakce mezi všemi složkami zdraví jednotlivce, interakce mezi zdravím jedince a komunity a interakce mezi zdravím jedince a světa, společnosti a přírody.
Vše, co se ve škole dělá záměrně (vyučované kurikulum, kultura či étos školy) a také vše, co se ve škole děje živelně, funkcionálně
(skryté kurikulum, kultura či étos školy), se pedagogové Školy podporující zdraví snaží ovlivňovat tak, aby důsledky záměrného i živelného působení měly pozitivní (protektivní, zdraví podporující) dopad,
nikoliv dopad negativní (rizikový, ohrožující zdraví).
Za jeden z hlavních cílů škol podporujících zdraví je přitom považováno pozitivní sociální klima.
Program Škola podporující zdraví byl v roce 1986 vytvořen a zahájen ve Skotsku, v roce 1989 byl převzat WHO pro evropské země, v roce 1991 nabídnut zemím Střední Evropy a v roce 1992 přijat a zahájen v České republice. Garantem v České republice je tč. Státní zdravotnický ústav (SZÚ) a partnerem v České republice je Národní síť Zdravých měst. (NSZM). Garantem v Evropě je WHO, CEU (Central European University) a CE (Council of Europe - Rada Evropy). Národním koordinátorem projektu Škola podporující zdraví je v České republice M.Havlínová.
Program má v plánu splnit tři etapy podpory zdraví na školách:
první - pilotní etapa již proběhla, a to v letech 1992 - 1999. Výzkum potvrdil základní předpoklad, že sociální klima je ve školách podporujících zdraví statisticky významně příznivější než ve školách kontrolních.
Proběhla etapa druhá - strategická (2000 - 2007) po níž následovala etapa třetí, integrační (2008- 2015).
Základním cílem tohoto programu je dosáhnout toho, aby respekt ke zdraví a schopnost a dovednost chovat se odpovědně ke zdraví svému i druhých osob patřily mezi celoživotní priority člověka již od školního věku.
Základními integrujícími principy činnosti školy podporující zdraví jsou respekt k přirozeným potřebám jednotlivce a rozvíjení komunikace a spolupráce (kooperace).

V našem příspěvku se budeme zabývat přednostně třemi základními pilíři Školy podporující zdraví.
První pilíř je pohoda prostředí (věcného, sociálního a organizačního),
druhý pilíř je zdravé učení (přesněji řečeno zdravé vyučování)
a třetí pilíř je tzv. otevřené partnerství.

Vlastní průzkum
V roce 2007 jsme
požádali 115 náhodně vybraných studentů a studentek /z toho 93% (107) bylo žen a 7% (8) bylo mužů/ prvního ročníku pedagogické fakulty, Masarykovy unoiverzity v Brně, aby nám vyjádřili svůj názor na všechny školy, které dosud absolvovali (mateřské, základní, střední), a to z hlediska kladů, i záporů možného dopadu na jejich zdraví definovaného jako tělesná, duševní a sociální pohoda, nejen nepřítomnost nemoci. Získané písemné odpovědi jsme si v některých případech doplňovali metodou rozhovoru.
V tomto příspěvku informujeme o kladech i záporech, tedy o pohodě i nepohodě, kterou studenti prožívali na základní škole.
Ve vztahu k mateřské škole se jenom zmíníme o očekávaném zjištění že pohoda dětí chodících do mateřské školy je velmi závislá na osobnosti učitelky mateřské školy. Překvapivé bylo zjištění, že většina mateřskou školu navštěvujících respondentů vnímala negativně až traumaticky povinný klid, polední spánek v mateřské škole a nucené dojídání všech jídel i těch, ke kterým měli nepřekonatelný odpor (např. dopíjení mléčných nápojů i se škraloupem).

Kvalitativní a kvantitativní výsledky
Pokud jde o prostředí, má tento první základní pilíř tři součásti: prostředí věcné, sociální a organizační. Popíšeme nejdříve věcné
prostředí.
Mezi dosavadní oficiální kriteria kvalitativního posuzování Školy podporující zdraví patří:
Hygienická nezávadnost.
Bezpečí ve věcném slova smyslu.
Funkčnost a účelnost.
Podnětnost (motivace k činnostem v daném prostředí).
Estetičnost a zabydlenost.
Dostupnost všech prostor školy k pohybu a užívání.
Nabídka osobního prostoru (trochu místa pro vlastní věci).
Některé klady, pohodu na svých školách z hlediska věcného prostředí našlo 62% (71) zkoumaných studentek a
studentů (uvedlo 145 kladů), 38 % (44) studentek a studentů klady v tomto směru neuvedlo žádné.

Za klady věcného prostředí byly označeny:
prostorné vnitřní uspořádání
školy (28 kladů, které uvedlo 24 % studentek a studentů);
dobře vybavené třídy ( 20 kladů, tj. 17 % studenek a studentů;,
dobré pomůcky (19 kladů, které uvedlo 16% studentek a studentů);
výzdoba interiéru (17 kladů, které uvedlo 15 % studentek a studentů);
čistota interiéru (15 kladů, které uvedlo, 13 % studentek a studentů);
sportovní areály (13 kladů, které uvedlo 11% studentů a studentek);
velké a dobře zařízené tělocvičny (10 kladů, které uvedlo 9% studentek a studentů);
hřiště a bazény (9 kladů, které uvedlo 8% studentek a studentů);
prostorné a dobře vedené jídelny;
hygienické toalety (8 kladů, které uvedlo 7% studentek a studentů);
a konečně i vnější
stav a vzhled budovy (6 kladů, které uvedlo 5% studentek a studentů).

60 % (68) zkoumaných studentek a studentů uvedlo 121 záporů a závad ve věcném prostředí základních škol:.
příliš malé třídy (31 záporů uvedlo 26 % studentek a studentů);
nedostatečně vybavené třídy ( 29 záporů uvedlo 25 % studentek a studentů);
nevyhovující tělocvičny velikostí i vybavením (21 záporů uvedlo18% studentek a studentů);
společné šatny (12 záporů uvedlo 10% studentek a studentů);
malé šatny hochů a dívek (11záporů uvedlo 9% studentek a studentů);
nedostatek počítačů ( 9 záporů uvedlo 8% studentek a studentů);
nedostatek didaktických pomůcek ( 8 záporů uvedlo 7% studentek a studentů).

40%
(47) studentek a
studentů neuvedlo žádné věcné závady.

Studenti navíc doplnili původní kriteria věcného prostředí o
tato další kvalitativní
kriteria:
adekvátní vybavení školy internetem a kopírovacími zařízením;
automaty s nápoji a mléčnými výrobky v areálu škol;
výstavy výtvorů žáků;
dostatečně prostorné osobní schránky na soukromé věci studentů.

Pokud jde o pohodu a nepohodu
sociálního prostředí
, patří mezi oficiální kriteria tato hlediska:
Rozvíjení humanistických postojů jako součást vzdělávání a osobního rozvoje učitelů i dětí
Úcta, důvěra a snášenlivost.
Uznání, účast, empatie.
Otevřenost a vstřícnost.
Vůle ke spolupráci a pomoci.

80% (92) studentek a studentů pedagogické fakulty se vyjádřili ke kladům základní školy v oblasti sociálního prostředí ( 151 připomínkami). Pouze 20% (23) studentek a studentů se nevyjádřilo.
Uváděným klady bylo:
pozitivní posouzení
vlastností osobnosti učitelů (61 kladů, které uvedlo 53% studentek a studentů);
pozitivní
komunikační styl pedagogů ( 42 kladů, které uvedlo
36 % studentek a studentů);
ocenění přátelských a kamarádských vztahů mezi spolužáky
(39 kladů uvedlo 34% studentek a studentů) ;
možnost vyslovit svůj vlastní osobní názor ve třídě(9 kladů uvedlo 8% studentek a studentů).

36% (41) studentek a studentů
pedagogické fakulty
si na nepohodu v oblasti sociálního prostředí základní školy nestěžovalo.

Avšak 64% (74) studentek a studentů uvedlo v 88 případech nepohodu na základní škole Uváděli:
nepříjemnou komunikaci s učiteli a ostatními zaměstnanci školy, např. se školníkem, uklizečkami a kuchařkami (45 záporů uvedlo 39% studentek a studentů);
zaujatost, nadržování, ironizování, povýšenost až šikanu (22 záporů uvedlo 19% studentek a studentů);
nervozitu (11 záporů uvedlo 10% studentek a studentů);
křik (10 záporů uvedlo 9% studentek a studentů).
Hlediska
posuzování sociálního prostředí studenti navrhli rozšířit o
tyto
další kriteriální
údaje:
rozvíjení pozitivního a kooperativního stylu komunikace mezi žáky a pedagogy;
možnosti obrany proti nespravedlivostem (např. ze strany
vedení školy;
anonymní schránka na oznamování nedostatků školy;
úsilí o pozitivní klima třídy a školy.

Pokud jde o pohodu a nepohodu organizačního prostředí,
patří mezi oficiální kriteria:
Režim dne respektující biorytmy.
Režim dne respektující fyziologické potřeby, duševní pohodu.
Režim dne respektující nutnost volného času.
Zdravá výživa.
Pohybová aktivita - holisticky pojatá tělesná výchova.

77 % (88) studentek a studentů pedagogické fakulty se zmiňuje o pohodových a kladných organizačních aspektech (uvedli 180 vyjádření, a to svém pozitivním vztahu:
ke školním aktivitám (64 kladů uvedlo 57% studentek a studentů);
k mimoškolním kulturním a sportovním aktivitám (43 kladů uvedlo 37% studentek a studentů);
k výletům a zájezdům v tuzemsku i do zahraničí (32 kladů uvedlo 28 % studentek a studentů);
k organizaci zájmových kroužků a kurzů (25 kladů uvedlo 22% studentek a studentů);
ke stravování ve škole (16 kladů uvedlo 14% studentek a studentů).

23% (27) studentek a studentů o kladech nehovořilo.

40% (46) studentek a studentů pedagogické fakulty si
nestěžovalo
na organizační prostředí školy, avšak 60% (69) studentek a studentů uvedlo 75 stížností, a to:
na školní stravování (31 záporů uvedlo 27% studentek a studentů);
stále stejné hry v tělocviku (15 záporů uvedlo 13% studentek a studentů);
mnoho domácích úkolů (12 záporů uvedlo 10% studentek a studentů);
časté odpadávání vyučování (9 záporů uvedlo 8% studentek a studentů);
nerespektování stanovené délky výuky a přestávek (8 záporů uvedlo 7% studentek a studentů).

Kriteria posuzování zdravé školy navrhli studenti a
studenti rozšířit o:
respektování stanovené délky výuky;
respektování stanovené délky přestávek;
stravování i příprava jídel přímo ve škole;
možnost kdykoliv si připravit teplý nápoj (varné konvice k dispozici žákům);
dbalost o pitný režim žáků;
možnosti sportovních aktivit v areálu školy;
organizování pravidelných školních výletů , exkurzí a návštěv kulturních podniků.

Druhý základní pilíř Školy podporující zdraví je tzv. zdravé učení , resp. zdravé vyučování. Má čtyři oficiální součásti:
Smysluplnost výuky.
Možnost výběru a přiměřenost výuky.
Spoluúčast a spolupráce ve výuce.
Motivující hodnocení žáka.


36% (41) námi zkoumaných studentů nemělo žádné stížnosti v oblasti zdravého učení.

64% (74) studentek a
studentů si stěžovalo (uvedlo 112 závad), a to na:
velmi slabou výuku cizích jazyků (zejména angličtiny) 37 záporů uvedlo32% studentek a studentů;
nedostatečnou smysluplnost a praktickou využitelnost výuky (28 záporů uvedlo 24% studentek a studentů);
nudný, nezajímavý a nemotivující způsob výuky( 11 záporů uvedlo 9% studentek a studentů);
malou spoluúčast a spolupráci ve výuce (9 záporů uvedlo 8% studentek a studentů);
dominanta v memorování vyučované látky ( 5 záporů uvedlo 4% studentek studentů).

Všimneme si podrobněji postupně každé z oficiálních čtyř součástí zdravého učení:

Smysluplnost vyučování.
Autentické učení.
Přiblížení školy skutečnému životu.
Prožitkové učení-přímá zkušenost.
Navazující tematické celky.
Využití zdrojů v blízkosti školy.

Studenti pedagogické fakulty navrhli tento bod rozšířit:
o spolupráci s odbornými poradenskými zařízeními;
(zejména pedagogicko psychologickými a speciálně pedagogickými).
Možnost výběru, přiměřenost výuky.

Právo individuálního či skupinového výběru určité obsahové části učiva.
Volitelné a nepovinné předměty.
Možnost výběru způsobu učení.
Přiměřenost vzhledem k věku a individuálním možnostem.
Rychleji postupující žáci.
Žáci se speciálními potřebami a výukovými problémy.
Proporcionalita rozumové, citové a sociální složky.


Studenti pedagogické fakulty navrhli tento bod rozšířit:
o rozvoj tvořivosti, a to primárně subjektivní tvořivosti, ale i tvořivosti objektivní;
o biodromální vzdělávání pedagogů;
o požadování adekvátní kvantity samostudia po žácích.



Spoluúčast a spolupráce

Duch demokracie a přátelství.
Jasná pravidla soužití v písemné podobě.
Existence volených orgánů - spoluúčast na dění školy.
Participační styl řízení - spolupráce učitelů na řízení školy.
Otevřenost školy vůči partnerům (rodiče, obec, sponzoři).
Komunikace jako předpoklad spolupráce.
Spolupráce ve výuce - kooperativní učení.


Studenti pedagogické fakulty navrhli tento bod rozšířit:
o spolupráci školy s dalšími organizacemi (např. BESIP);
o spolupráci školy s rodiči (viz též otevřené partnerství).


Motivující hodnocení


Nepodmíněné uznání - vzájemná úcta.
Hodnocení formou poskytování věcné zpětné vazby (především v průběhu výuky).
Slovní hodnocení.



Studenti pedagogické fakulty navrhli tento bod rozšířit o:
hodnocení beroucí v úvahu individuální potencionalitu (subjekt možný) žáka;
slovní hodnocení bez ironie, vulgarismů a verbální agresivity;
systematické rozvíjení adekvátního sebevědomí a autoregulace žáka;
úsilí o komplexní osobnostní rozvoj žáků.



Třetí základní pilíř Školy podporující zdraví tvoří otevřené partnerství, které má dvě součásti:
Škola jako demokratické společenství.
Škola jako kulturní a vzdělávací středisko obce.

K této oblasti se formou 29 stížností vyjadřovalo pouze 17% (19) studentek a
studentů, celých 83% (96) se touto problematikou z hlediska záporů nezabývalo.

Stížnosti se týkaly:
nedostatečných kontaktů a výměnných akcí se zahraničními družebními školami (11 záporů, které uvedlo 10% studentů);
nedostatečných a výměnných akcí se zahraničními i tuzemskými družebními školami (8 záporů uvedlo 7% studentek studentů);
upřednostňování žáků těch rodičů, kteří měli funkce (např. v zastupitelstvu), 5 záporů uvedlo 4% studentek a studentů;
tvoření nedemokratických skupinek ve třídách a jejich malé kooperace (2 stížnosti uvedlo 2% studentek a studentů);
malé spolupráce školy s místními orgány a institucemi (2 zápory uvedlo 2% studentek a studentů);
neexistence Klubu rodičů (2 zápory uvedlo 2% studentek a studentů).


Škola jako demokratické společenství


Demokratická komunita.
Chování respektující jednotlivce.
Participace.
Spolupráce v týmu.


Zde studenti navrhli doplnění a to zajistit aby:
ve škole byl
Klub rodičů;
rodiče měli možnost návštěvy ve vyučování ;
byl umožněn vliv rodičů na stravování ve škole;
se rozšířily možnosti studia v zahraničí;
jednotlivé třídy a školy měly í žákovskou samosprávu (žákovskou radu, parlament);
ve škole byla schránka důvěry pro žáky;
se vydával školní časopis (alespoň formou nástěnky).


Škola jako kulturní a vzdělávací středisko obce

Zde studenti doporučili doplnit hodnocení, jak škola:
je zapojena do dění obce, města, okresu i kraje;
spolupracuje s knihovnami ;
spolupracuje se sportovními organizacemi;
pořádá plesy a jiné kulturní akce;
spolupracuje s mateřskými školami
spolupracuje se školami v síti škol podporujících zdraví.


Obdobné názory byly získány i na klady a zápory střední školy. Pouze názory na klady a zápory vysoké školy vyžadují zvláštní pojednání.


Závěry a shrnutí


Z psychologicky koncipovaného průzkumu 115 posluchaček a posluchačů pedagogické fakulty (107 žen a 8 mužů) v roce 2007 vyplynulo, že nejvíce názorů (ať již kladných nebo záporných z hlediska možného ovlivnění jejich zdraví) se týkalo prostředí školy (věcného, sociálního a organizačního). Značné množství kladných ohodnocení i stížností se týkalo způsobu vyučování a minimum kladných i záporných názorů se vztahovalo k tzv. otevřeného partnerství (např. aktivní spoluúčasti školy na životě obce).

Některé studentské návrhy nových kriterií na posuzování škol znamenají odborné obohacení dosud uváděných kriterií WHO a EU pro hodnocení Školy podporující zdraví.

Dotazníkové a hlavně rozhovorové zjišťování osobních zkušeností a názorů žáků a žaček, studentů a studentek na klady a zápory, které pozorovali a prožívali v daném typu školy (mateřské, základní, střední i vysoké) považujeme za velmi důležité jak z hlediska adekvátního zdokonalování
dané školy, tak
i
z hlediska podnětů pro průběžné podporování zdraví žáků, tzn. jejich somatické, psychické i sociální pohody.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama