Středověká filozofie a psychologie

1. ledna 2009 v 17:17 | Prof. PhDr. Rudolf Kohoutek,Csc.
Augustinus
Augustinus Aurelius (354 - 430 n. l.), biskup, teolog a středověký filozof, byl jakýmsi integrujícím ideologem křesťanské církve. Položil základy církevní nauky. Opíral se více o Platóna než o Aristotela.
Bývá uváděn jako poslední velký antický filozof.
Měl řadu pozoruhodných psychologických názorů.
Rozlišoval lidi světské (,,pozemské") a lidi duchovní (,,nebeské)".
Duši považoval za nezávislou na těle. Za podstatu duše považoval vůli, volbu mezi motivy. Ve svém díle ,,O boží obci" vyslovil theocentrický světový názor, že hlavním smyslem lidského života je poznání Boha.
Pozemský stát nazval : ,,Obec ďábla".
Za základní zdroj lidského vědění označoval víru v božskou autoritu.
Je autorem výroků: Fides praecedit rationem (Víra předchází (předčí) rozum). Crede ut intelligas (Spojení víry s rozumem). Intellige ut credas, crede ut intelligas (Poznávej, abys věřil, věř, abys rozuměl). Zlo považoval za nedostatek dobra způsobený nesprávně orientovanou vůlí. Jen málo lidí je podle něho předurčeno boží milostí k věčnému spasení.
Za jeho života bylo křesťanství oficiálním náboženstvím Římské říše. Doporučoval, aby lidé byli obráceni na víru i násilím. Protože však prolévání krve se nesrovnávalo s křesťanskými zásadami, bylo rozhodnuto, že nevěřící budou upalováni.
To kritizoval Petr Chelčický, když napsal, že svatý Augustin, o městě božím mluvě, potřísnil se krví.
S nástupem středověkého křesťanství se stále více prosazovala tendence udělat z filozofie služku teologie.
V roce 438 vyšlo 16 knih: Codex Theodosianus, který se zabýval také stíháním ,,posedlých". Tento zákoník vydal východořímský císař Theodosius II.
Duševní poruchy byly vyloučeny z mediciny a staly se na dlouho předmětem náboženské péče.
Duševně nemocní byli izolováni v kláštěřích (hospitaly) a vězeních.Uplatňovala se tzv. démonologie, hledala se stigmata diaboli (znamení ďáblova) na těle nemocných. Pořádaly se čarodějnické procesy a exorcismus (vymítání zlých duchů).
Pádem říše západořímské, dobytím Říma barbary (476 n.l.) došlo k úpadku humanistického a vědeckého vzdělávání.
Evropa prožívala poměrně dlouhé období stagnace vzdělanosti, které bylo zvlášť výrazné po období tzv. první karlovské renesance, symbolizované franským králem a prvním středověkým římským císařem
Karlem I. Velikým (748-814). Franská říše byla státní útvar rozkládající se na území dnešní Francie, Nizozemska, Belgie a Německa. Útvar byl založen v době stěhování národů-. Verdunskou smlouvou v roce 843 byla franská říše rozdělena na francouzské a německé království. První renesanci do značné míry ukončily vpády Normanů . Počet škol se snižoval a jejich obsah degradoval.
Do popředí dějin v této době vystoupili muslimští Arabové. Převzali však i duchovní odkaz antické kultury a vědy. Dosáhli zejména v lékařství a matematice výrazného pokroku. Od 11. století existují již např. i teoretické úvahy o výchově. Významný arabský učenec
Abui Ali Miskawajh kolem roku 1030 napsal pojednání O výchově charakteru (mravů). Domníval se velmi optimisticky, že každá povaha může být vychována a každý člověk se výchovou může stát dobrým. Tento jeho názor sdílela většina arabských teologů a filozofů. Pro mravní výchovu považovali muslimští Arabové za nezbytné studium Koránu, jehož texty dovedli recitovat i zpaměti.
Za nejučenějšího muže 12. století byl označován Pierre Abélard (1079-1142),Abelard
francouzský spisovatel, filozof a teolog, který rozpracoval např. metodu disputace
- dialekticko- kritického rozlišování. Učil, že pochybnostmi dospíváme ke zkoumání
a zkoumáním objevujeme pravdu.
Odmítal tezi, že filozofie má být služkou teologie.
Zdůrazňoval přednost vědění před slepou vírou.
František z A.
Pozoruhodnou osobností s psychologickým a pedagogickým nadáním byl italský mnich, etik a básník, zakladatel řádů františkánů
František z Assisi (1182 - 1226). I v současnosti jsou často citovány jeho modlitební verše: "Pane, udělej ze mne nástroj svého pokoje, abych přinášel lásku-kde je nenávist, odpuštění-kde je urážka, jednotu-kde je nesvornost, víru-kde je pochybnost, pravdu-kde je blud, naději-kde je zoufalství, radost-kde je smutek, světlo-kde vládne tma. Pomoz mi, abych netoužil po útěše-ale těšil, po porozumění-ale rozuměl, po lásce-ale miloval. Vždyť, kdo dává, ten dostane, kdo odpouští, tomu je odpuštěno, kdo umírá, vstane k životu."
Tomáš A.
K založení tzv. křesťanské psychologie došlo ve středověku, a to italským hrabětem a filozofem , členem dominikánského řádu Tomášem Akvinským (1225 - 1274), který byl vrcholným představitelem středověké scholastiky, teologie a filozofie.
Teologii přitom charakterizoval jsko nauku o bohu opírající se o intuitivní poznání. Údajně se zabýval i problémem, kolik andělů se vejde na špičku jehly.
Filozofii považoval za nauku o moudrosti, za racionální poznávání. Vyznával rozumem ovládanou vůli, která ovládá smyslové chtění.
V politice byl monarchistou. Tvrdil:,,Monarcha se stará o lid a reprezentuje ho, to je nejlpeší záruka míru, jednoty stástu a dobra."
Tomáš Akvinský byl v 19. století prohlášen za svatého. Rozvinul Aristotelovy filozofické a psychologické názory a upravil je pro potřeby katolické církve. Tělo a duši považoval za celek, který se skládá ze dvou principů: z mrtvé hmoty a oživující duše. Duše je formou těla a je nesmrtelná. Skládá se ze dvou částí: z rozumu (mohutnosti poznávací) a z vůle. Lidskou vůli Tomáš Akvinský dále dělí na smyslové chtění a vůli rozumnou. Byl orientován racionalisticky. ,.Smyslové chtění (lidské vášně) musí ovládnout rozumem vedená vůle. Konečným cílem lidského žití je dosáhnout dobra a získat blaženost. Různí lidé jsou na rozdílných stupních cesty k blaženosti. Úplné a věčné blaženosti lze však stejně dosáhnout až po smrti. Kdo na tomto světě příliš bloudí, ten je patrně ovládán zlými démony. Všemu vládne božský zákon." Tvrdil, že člověk je bytost stojící mezi zvířaty a anděly.
Tomáš Akvinský Aristotelovo učení přizpůsobil teologickým názorům. U Aristotela byla duše chápána v nerozlučné jednotě s tělem, a proto jako vitální princip byla považována za smrtelnou, kdežto u scholastiků byla duše myšlena jako spirituální jsoucno. Tomáš Akvinský považoval duši za substanci, která může existovat sama sebou, i když své mohutnosti může plně rozvinout pouze ve spojení s tělem. Učení o substanciální duši se stalo oficiálním dogmatem katolické církve. Člověk byl chápán jako bytost představující zvláštní spojení těla a duše, tedy v podstatě dualisticky. Podle Tomáše Akvinského je člověk bytostí stojící mezi zvířaty a anděly. Se zvířaty má společné smysly, s anděly má společný rozum (dosazovaný bohem). Člověk tedy není bytostí ani výlučně duchovní, ani výlučně smyslovou, ale bytostí v níž se stále svářejí nižší a vyšší složky. Uvedl, že člověk je od přirozenosti občanský, tedy společenský. O každém člověku lze uvažovat jako o jednotlivci nebo jako o údu či části společnosti.
Od středověku
se datuje spor nominalismu s realismem . Vyhrocený realismus tvrdí, že skutečné jsou pouze obecniny, čili univerzalia (např. člověk, strom) neboť jen ty jsou trvalé a neměnné, lze je poznávat a pojmenovávat.
Naproti tomu vyhrocený nominalismus tvrdí, že existují jen jednotliviny, protože jen s nimi můžeme mít přímou zkušenost a přesně až detailně je pojmenovat a popsat.
Kompromisní stanovisko zaujímá konceptualismus, který uznává nezbytnost obecnýchBacon pojmů pro třídy předmětů, nepřikládá jim však samostatnou existenci (bytí).
Kritikem tomistické filosofie byl anglický filosof a přírodovědec, ale i alchymista a vynálezce, vzdělaný františkán Roger Bacon (1214-1294), který poprvé použil termínu scientia experimentalis. Považoval ,,umění dělat pokusy" za významnější než všechny spekulativní vědy a umění. Byl to patrně i vynálezce brýlí. Za kritiku církve byl vězněn.
OCCAM W.
Nominalistickým filozofem a středověkým politickým myslitelem byl např. anglický mnich a teolog William Occam (1287-1347), který byl vedle anglického teologa na oxfordské univerzitě Johna Wycliffa (1320-1384) a Jana Husa (1369 - 1415) předchůdcem reformace v křesťanské církvi, která v 16. století měla za cíl nápravu poměrů a návrat k prvotnímu
křesťanství, nezatíženému tradicí.
Zvláštní pozornost si zaslouží budování internacionálních evropských univerzit.
První středoevropskou univerzitou byla univerzita pražská (1348).
Psychologické názory ve středověku a v renesanci vyslovovali ve svém díle nejen lékaři, filozofové a přírodovědci, ale také básníci a spisovatelé. Byly to názory od filozofa, teologa a psychologa Tomáše Akvinského často velmi odlišné.
Pro psychologii je významný italský básník a florentský šlechtic Dante Alighieri (1265 - 1321),
Dante Alighieri
který zemřel začátkem prvního renesančního století ve vyhnanství v Ravenně, a to jako šestapadesátiletý v roku 1321. Jeho Božská komedie symbolizuje lidský život od prvotního hříchu po vykoupení. Jde i o jakýsi návod, jak má člověk žít, aby dosáhl blaženosti.
Dante poznal ideální lásku k ženě. Středověk erotickou lásku vědomě utlumoval a sublimoval v mariánském kultu. Milostná toužení Danta k legendární Beatrici se prolínají s obdivem k zidealizované dokonalosti. Skutečná Beatrice zemřela, když básníkovi bylo 25 let.
Za nejcennější statek člověka považoval Dante rozum. A tou nejhlubší silou, která hýbe lidskou duší je pro Danta láska.
Zvláštní pozornost si zasluhuje dílo českého myslitele, etika, reformátora, teologa a kazatele v
Hus Jan
Betlémské kapli na Sarém městě pražském, vysokoškolského pedagoga Jana Husa (asi 1371-1415), který byl krátkou dobu i rektorem pražské univerzity (1409-1410). Usiloval o nápravu v křesťanských církvích a ve společnosti důsledným respektováním novozákonních ideálů. Vzorem mu byl anglický myslitel J. Viklef. Byl přesvědčen, že je nutno církev zbavit pozemkového majetku zásahem světské moci
a více se věnovat apoštoskému poslání.Šlo vlastně o předchůdce reformace, tedy znovuobnovení v křesťanské církvi, která začala přibližně za 100 let od Husovy smrti zveřejněním 95 tezí Martina Luthera 31.října 1517.
Jan Hus zjednodušil český pravopis, zavedl diakritická znaménka.

Doporučená literatura:
KOHOUTEK, R. Dějiny psychologie pro pedagogy. Brno: Masarykova universita.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama