PSYCHOLOGICKÉ ASPEKTY pracovní činnosti

4. ledna 2009 v 9:43 | Prof.PhDr.Rudolf Kohoutek,Csc.


PSYCHOLOGICKÝMI ASPEKTY při řešení výrobních nástrojů se zabývá inženýrská psychologie a ergonomika.




Inženýrská psychologie zkoumá psychosomatické a psychofyziologické možnosti člověka v systému člověk - stroj.

Pro tvorbu výrobních nástrojů je např. důležitá zákonitost rozsahu vnímání člověka, která je uváděna čísly 5 plus minus 2, protože vjemové pole člověka je schopno současně pojmout pouze 3 - 7 podnětů.

Ergonomika (ergonomie) zkoumá možnosti souladu mezi požadavky stroje, předpoklady člověka a pracovním prostředím.

Pracovní poloha ovlivňuje značně fyzickou zátěž: stoj je téměř o 100 % namáhavější než sed, předklon je o 200 % namáhavější než sed. Doporučuje se vyhýbat se při činnosti tzv. statické, isometrické práci, kdy sval je trvale napjat (držení, náklon, tlačení atp.) a nemůže být vyživován čerstvou krví.
Při navrhování stroje a pracoviště je především nutno navrhnout vhodnou pracovní polohu a respektovat rozměry člověka. Lidé se generaci od generace neustále zvětšují, což musí brát konstruktéři při projektování strojů a pracovišť v úvahu. Nelze vycházet pouze z průměrných rozměrů dospělého muže, ale je třeba zohlednit i rozměry žen a mládeže.
Rozměry stroje jsou omezeny pohybovými možnostmi člověka, a to jak rukou - manipulační prostor, tak nohou - pedipulační prostor, jak v horizontální, tak i ve vertikální a sagitální (předozadní) rovině.
Významný problém je určení správné pracovní roviny, což je výška, ve které se provádí většina pracovních činností. Za optimální se považuje prostor zhruba mezi výškou pasu a srdce. Pracovní poloha nemá být jednoznačně fixována. Je žádoucí mít možnost ji obměňovat, např. přesednutím, zkřížením nohou atp. Souvisí to s další sociálně-demografickou veličinou, což je hustota = počet obyvatel (osob) na místnost, byt, jednotku plochy. Vysoká hustota vede k přetížení stimulací a pocitům stresu. Přehuštění vyvolává poruchy ve fyziologických pochodech a v chování.

Celý systém: člověk - stroj - pracovní prostředí je nutno přizpůsobit člověku. Je třeba podávat takové návrhy na vytvoření pracovních podmínek, při nichž by se snížila fyzická a psychická námaha a které by pozitivně působily na rozvoj osobnosti člověka. Práce by měla být nejenom produktivní a spolehlivá, ale i humánní (přizpůsobená člověku).

Je třeba zabývat se fyzickými i psychickými možnostmi a hranicemi pracovního výkonu člověka a zároveň jeho předpoklady k tomuto výkonu a všemi vnitřními a vnějšími faktory, jež vytvářejí nebo ovlivňují pracovní prostředí, včetně nástrojů a zařízení.

Pracovní operace je ta část výrobního postupu, prováděná jedním nebo několika pracovníky a zahrnující všechny po sobě následující činnosti vedoucí ke kvantitativní a kvalitativní změně výrobku (např. maltování). Operace se mohou dělit na úkony, které jsou ukončenou činností pracovníka (např. nabrání malty lžící). Úkony se mohou dělit na pohyby, které jsou částí úkonu (např. ponoření lžíce do malty).
Mnoho povolání klade výrazné požadavky především na pohybové vlastnosti člověka, tedy na jeho motoriku. Byla formulována a ověřena hlediska, podle kterých je možno činnost rozkládat na poměrně jednoduché a dále nedělitelné celky, tj. pohyby a z nich odvozovat závěry pro celou činnost. To je způsob rozboru pracovní činnosti, který se opírá o časové a pohybové studie.
Za tvůrce pohybových studií je považován americký psycholog F. Gilbreth.
Zabýval se studiem ekonomičnosti pracovních pohybů,
objasňováním optimálních pracovních pohybů
a problematikou registračních metod, např. použitím filmové kamery.
Důležitou myšlenkou pohybových studií bylo rozčlenění pracovních pohybů na drobné prvky, tzv. therbligy.
Z těchto mikroelementů se původně sestavovala každá pracovní činnost. Šlo však o přístup atomistický a mechanický. Ve skutečnosti se spojováním a kombinací hodnota mikroelementů mění, protože vznikají nové pohybové celky s odlišnými vlastnostmi. Pro lidskou pracovní činnost mají význam spíše pohybové struktury než samotné elementy a izolované úkoly. Někdy se pod pojmem therblig označuje nejdokonalejší pracovní postup.
Stále mají svůj význam pokusy o formulaci zákonů pohybové ekonomie. Tyto zásady můžeme rozdělit na tři skupiny. První skupinu tvoří zásady pohybové ekonomie pracujícího těla, druhou skupinu tvoří zásady pohybové ekonomie z hlediska uspořádání pracovního místa a třetí tvoří zásady pohybové ekonomie z hlediska uspořádání pracovních nástrojů a zařízení.

Při navrhování stroje a pracoviště je především nutno navrhnout vhodnou pracovní polohu a respektovat rozměry člověka. Lidé se generaci od generace neustále zvětšují, což musí brát konstruktéři při projektování strojů a pracovišť v úvahu. Nelze vycházet pouze z průměrných rozměrů dospělého muže, ale je třeba zohlednit i rozměry žen a mládeže.
Rozměry stroje jsou omezeny pohybovými možnostmi člověka, a to jak rukou - manipulační prostor, tak nohou - pedipulační prostor, jak v horizontální, tak i ve vertikální a sagitální (předozadní) rovině.
Významný problém je určení správné pracovní roviny, což je výška, ve které se provádí většina pracovních činností. Za optimální se považuje prostor zhruba mezi výškou pasu a srdce. Pracovní poloha nemá být jednoznačně fixována. Je žádoucí mít možnost ji obměňovat, např. přesednutím, zkřížením nohou atp.
Souvisí to s další sociálně-demografickou veličinou, což je hustota = počet obyvatel (osob) na místnost, byt, jednotku plochy. Vysoká hustota vede k přetížení stimulací a pocitům stresu. Přehuštění vyvolává poruchy ve fyziologických pochodech a v chování.
Psychologie pomáhá např. řešit problemetiku syndromu open space (zkratka SOS), což je soubor příznaků ze stresu v otevřených velkoprostorových halách a kancelářích. Jde např. o tinitus (ušní šelest), zvýšený krevní tlak, bolesti hlavy, zažívací obtíže, anxiozitu, subdeprese a deprese.
V práci v otevřenéím porostoru působí na řadu pracovníků a pracovnmic negativně kvůli ztrátě pocitu soukromí a hluku, hůře se koncentrují na práci, jejich pracovní výkon se snižuje.

Na ergonomickém výzkumu se podílí celá řada dalších disciplín, především:

- fyziologie práce - zkoumá činnost jednotlivých orgánů i organismů jako celku při konkrétní pracovní činnosti,

- psychologie práce - studuje psychické funkce procesu práce a vztahy mezi lidmi při práci,

- hygiena práce - studuje způsob, jakým se lidský organismus vyrovnává s pracovními podmínkami a prostředím.

Ergonomika, ergonomie je interdisciplinární obor, který sjednocuje poznatky technických věd, fyziologie, hygieny a organizace práce, teorie řízení, poznatky z psychologie, sociologie, technické estetiky atd.

Důležité poslání v humanizačním trendu techniky plní průmyslový DESIGN (projekt, vzor, návrh). Jako principiálně nový druh estetické činnosti podmíněný zákonitostmi moderní výroby je nevyhnutelnou součástí všeobecné estetické kultury společnosti. Je třeba průmyslový design zaměřovat především na humanizaci techniky, na strukturální zkvalitňování životního a pracovního prostředí. Jde o to, aby byly vzaty v úvahu humánní potřeby člověka a aby se design neomezoval pouze na úpravy forem jednotlivých produktů. Existuje tzv. open - end - design (design s otevřeným koncem). Např. COCA-COLA používá stále stejného logotypu, avšak ve spojení s ním mění slogany, ilustrativní motivy aj. sdělovací prvky.

Design v širším slova smyslu se týká všech vnějších, vizuálně vnímatelných podnikových (resp. i školských) artefaktů. Jde o architekturu budov, vnitřní vybavení, zařízení kanceláří, oblečení zaměstnanců, balení výrobků, logo, dopisní papíry, vizitky a formuláře.


Literatura

KOHOUTEK, R.- ŠTĚPANÍK, J. Psychologie práce a řízení. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2000. 223 stran. ISBN 80-7204-064-2.
 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama