Předmět a metody psychologie práce a řízení

2. ledna 2009 v 5:39 | Prof. PhDr. Rudolf Kohoutek,CSc.
Láska a práce jsou uhelné kameny našeho bytí (Sigmund Freud).

Psychologie práce a řízení je teoretickou a užitou vědou,která se zabývá studiem psychoiogických zvláštností,
podmínek i vztahů pracovní činnosti (včetně řízení) a psychiky a osobnosti člověka v určitém pracovním prostředí, a
to jak v průmyslu, ekonomice, obchodě, dopravě, školství aj. odvětvích.

Práce je základní lidská činnost. Prací člověk pozměňuje své okolí (přírodu i společnost) i sebe sama, své duševno, svou osobnost, která zase zpětně ovlivňuje průběh pracovní činnosti. Práce je uvědomělá činnost zaměřená na utváření hmotných a duchovních hodnot. Vytváří svět kultury a přetváří přírodu.
Z hlediska teoretického tvoří psychologie práce soustavu poznatků získaných zkoumáním zákonitostí, kterými lidská psychika řídí pracovní činnost.
Z hlediska praktického představuje tato disciplína soubor poznatků, významných pro úpravu pracovních postupů, objektivních vnějších i společenských podmínek práce, řízení a organizace práce atp.
Počátky vědeckého studia lidské práce patří do druhé poloviny 19. století, kdy byla sledována povaha pohybové, smyslové a duševní činnosti a únavy, kdy byly zjišťovány individuální rozdíly ve výkonnosti všeho druhu.
Vlastní psychologie práce se dělí na dílčí obory.
Sociální psychologie práce zkoumá především vztahy ve skupinách na pracovišti a jejich vliv na pracovní výkonnost. Mezi velmi užitečné diagnostické metody pro toto zkoumání patří škály zkoumající profesní postoje, identifikací pracovníka se svou profesí, osobnostní investice, mezilidské vztahy, motivovanost, spokojenost s platem a celkovou adjustovanost na danou profesi. Ke speciálním úkolům psychologie práce patří např. zjistit vhodnost pracovních pohybů z hlediska pohybové ekonomie, pracovní motivace, zvláštnosti role vedoucího pracovníka, vliv faktorů pracovního prostředí, (jako jsou osvětlení, hluk, barevná úprava pracoviště) na výkon člověka apod.
Inženýrská psychologie zkoumá takové způsoby konstruování strojů (mechanismů) a takovou organizaci operací a pracovního prostředí, která odpovídá co nejvíce možnostem a hranicím schopností a dovedností pracovníků. Sbližuje tedy člověka a stroje. Snaží se přizpůsobit nástroje, pracovní nářadí , ovládací zařízenía prostředí lidem či skupinám osob a přihlížet přitom k individuálním a skupinovým zvláštnostem lidí, a to jak zděděným, tak také získaným, snaží se zvyšovat efektivnost systému člověk - stroj.
Do oblasti inženýrské psychologie patří také zkoumání příznivých i škodlivých činitelů okolního prostředí (hluku, teploty, osvětlení, vlhkosti, chvění, škodlivých plynů, nedostatku kyslíku, únavy, vyčerpání, přetížení aj.). Inženýrská psychologie zkoumá adekvátnost konstrukcí indikátorových systémů (škál, měřidel, grafikonů, diagramů) a výkonů řízení (optimálnost rozměrů a forem orgánů řízení, kterými se mechanismy uvádějí v činnost, směry pohybů, jejich rychlosti, setrvačnosti). Jde i o co nejekonomičtější vynaložení lidských sil.
Využití poznatků inženýrské psychologie např. ve stavebnictví je velmi obsáhlé. Při konstrukci staveb se často používají velké stroje (jeřáby apod.). Ovládání těchto strojů musí být z hlediska efektivnosti a bezpečnosti provozu jednoduché a přehledné.
Uspořádání ovládacích panelů na desce musí splňovat pět základních zásad ( Mc Cormick):
1. Funkční princip - ten vyžaduje, aby se orgány řízení a kontrolní orgány seskupovaly na panelech podle povahy svého používání.
2. Princip důležitosti - podle něho se musí nacházet orgány řízení a kontroly spjaté s hlavními operacemi na nejvhodnějších místech (např. uprostřed panelu, na úrovni nebo poněkud pod úrovní očí).
3. Princip optimálního umístění každého z prvků v závislosti na jeho zvláštnosti a s přihlédnutím k pohodlí, přesnosti a rychlosti manipulace, potřebnému úsilí apod.
4. Princip posloupnosti - podle něho je nutno provést rozmístění v souhlasu s posloupností operací.
5. Princip frekvence používání - vyžaduje, aby prvky nejčastěji používané byly umístěny na nejvhodnějších místech.
Při zkoumání relativní efektivnosti ručních orgánů řízení (pák, řídících kol) a nožních orgánů (pedálů) bylo zjištěno, že ruční orgány umožňují mnohem přesnější pohyb než nožní orgány, které proto musí být používány především pro hrubší práce.
Ukázalo se, že kruhové pohyby mohou být prováděny rychleji než pohyby posuvné. Kromě toho bylo zjištěno, že kruhové a eliptické pohyby (např. při otáčení setrvačníku nebo šlapání na pedál) mají větší setrvačnost než pohyby při manipulaci s jinými orgány řízení (např. pákami), a proto za podmínek nepřetržitých a opakujících se pracovních pohybů nejvíce vyhovují.
Lidské činnosti v psychologii práce si můžeme rozdělit na poznávací, výkonové a řídící.
Řídící činnost přitom zkráceně nazýváme řízení. To je podle josefa Khola tvořeno sumou řídících procesů, tj. aktivit, jimiž řídící pracovník zabezpečuje realizaci jednotlivých úkolů a problémů.
Řízení můžeme charakterizovat rovněž jako cílevědomé ovlivňování chování a jednání lidí, a to zejména pracovního, vedení lidí v pracovním procesu a péči o jejich rozvoj.
Úspěšné řízení závisí na odborných znalostech profesního rázu a personálního stavu, procesů a vývoje řízené jednotky (pracovní skupiny) i na umění jednat s lidmi.
Vedení lidí můžeme definovat jako proces záměrného ovlivňování chování a jednání lidí tak, aby prováděli pracovní a jiné aktivity, které by podle zdůvodněných záměrů řídících pracovníků měly být provedeny.
Za zakladatele vědeckého řízení je považován Frederick Winslow Taylor (1856-1915), který uvedl čtyři pravidla pro vědecké řízení:
vytvoření skutečné vědy o řízení;
vědecký výběr řídících pracovníků;
vědecké školení řídících pracovníků;
vytvoření optimální spolupráce mezi vedoucím a podřízeným.
Věda o řízení jako samostatná profese navazuje na více vědeckých oborů, např. na sociologii, psychologii, pedagogiku, filozofii, politologii, právo, ergonomii, ekonomiku, statistiku, logiku, kybernetiku atp.
Problematikou řízení a vedení ve školství se zabýval již Jan Amos Komenský (1592-1670), který ve své práci Zákony školy dobře spořádané uvedl, že ředitel má být ,,vzorem a živým pravidlem, podle něhož všechno špatné urovná se snadno". Vedoucí pracovník má podle Komenského také vynikat ,,lidskostí ve všem" .
Podle J.A. Komenského k jakémukoliv konání je třeba:
cíle užitečného, jenž vybízí ke konání;
prostředků možných, jež dávají záruku, že konání nebude marné
a určitého způsobu užívání prostředků tak, aby konání došlo cíle.
Činnost úspěšného řídícího či vedoucího pracovníka klade na osobnost člověka určité speciální požadavky, které je třeba respektovat.
Má-li mít řídící pracovník patřičnou autoritu a z ní plynoucí disciplinu a pracovní ochotu podřízených, musí být podřízeným dobrým příkladem, modelem k napodobení.
Úspěšný pracovní výkon nezavisí ovšem pouze na psychice a osobnosti vedoucího. Je významně a komplexně ovlivněn také řadou vnějších a situačních faktorů, tak že mu pracovní výkon buď usnadňují, facilitují nebo naopak komplikují.
Pracovní úspěch řídícího pracovníka je tedy zaručen pouze tehdy, jsou-li potřebné psychické a osobnostní vlastnosti řídícího pracovníka v harmonii, souladu s celou řadou vnějších vlivů, mezi něž patří i vztahy vedoucího se zaměstnanci a vztahy mezi zaměstnanci na pracovišti.

Odborná psychologická diagnostika v psychologii práce
Stále (po malých úpravách) je využitelná Škála O A Z (Osobní analýza zaměstnání) Antona Jurovského. Zjišťuje postoje k práci, identifikaci se zaměstnáním, osobnostní investice do zaměstnání, mezilidské vztahy na pracovišti, vztah k výdělku, motivovanost a celkovou adjustovanost na práci.Tato škála vyžaduje pouze některé drobné úpravy, aby ještě lépe vystihovala současnou situaci.
Dotazník pracovní spokojenosti - DPS sestavili slovenští psychologové Teodor Kollárik a Milan Kubalák.
Dotazník motivace výkonu sestavili Tomáš Pardel (1918-1998), Libuša Maršalová a A. Hrabovská. .
Hodnocení práce (HP) a Hodnocení stavu(HS) sestavili Teodor Kollárik a Milan Kubalák.
Hodnocení úspěšnosti vedoucích pracovníků sestavili M. Kubalák, V.Černý, T.Kollárik, O.Kotzman a A. Ritomský.
Dotazník na měření stylu vedení zkonstruoval Teodor Kollárik.
Psychologický posudek v psychologii práce navrhl Július Kuruc.
Test rizika závislosti na práci (workaholismu) zkonstruoval americký psycholog B.E. Robinson.
Za každou odpověď si připočítejte počet bodů, který odpovídá příslušné odpovědi:
rozhodně ne:
1 bod
spíše ne:
2 body
spíše ano:
3 body
určitě ano:
4 body
Pokud žádná z nabízených možností neodpovídá skutečnosti, vyberte tu, která je jí nejblíže.
Odpovězte na všechny otázky a žádnou nevynechejte.
1. Většinu věcí dělám raději sám, než bych požádal o pomoc.
2. Jsem netrpělivý, když mám na někoho čekat nebo když trvá něco moc dlouho (např. pomalu se pohybující fronta).
3. Vypadá to, že jsem stále ve spěchu a v honičce s časem.
4. Když mám přerušit nedokončenou práci, jsem podrážděný.
5. Jsem hodně zaměstnaný a mívám současně rozpracováno víc věcí.
6. Dělávám více věcí současně, jako např. obědvám, píši poznámky a při tom ještě telefonuji.
7. Často slibuji víc, než se dá splnit.
8. Když nad nedělám nějakou práci, mám pocity viny.
9. Je pro mě důležité vidět konkrétní výsledky své práce.
10. Víc mě zajímají výsledky práce než práce jako cesta, kterou se k ním dostávám.
11. Připadá mi, že pracovní záležitosti nepostupují dostatečně rychle nebo že se v této oblasti příliš dlouho nic neděje.
12. Přestávám se ovládat, když se věci nevyvíjejí podle mých přání nebo když mi okolnosti nevyhovují.
13. Kladu stejnou otázku znovu a znovu, aniž bych si uvědomoval, že jsem na ni už dostal odpověď.
14. Trávím spoustu času tím, že v duchu plánuji a přemýšlím o budoucích věcech a nevnímám současnost.
15. Pokračuji v práci i tehdy, když mi spolupracovníci říkají, že "padla".
16. Rozčiluji se, když lidé nedosahují mých měřítek dokonalosti.
17. Když se dostanu do situace, kterou nemohu řídit a ovlivňovat, cítím se rozrušený.
18. Mám sklon si při práci dávat své vlastní termíny a pracovat pod jejich tlakem.
19. Když nepracuji, je pro mne těžké se uvolnit.
20. Strávím více času prací než zábavou s přáteli, koníčky a volnočasovými aktivitami.
21. Mám sklon začínat projekty ještě před tím, než byly připraveny.
22. Hodně mě rozladí, když udělám třeba i jen malou chybu.
23.O práci hodně přemýšlím a věnuji ji víc času a energie než vztahům k přátelům a k lidem, které mám rád.
24. Zapomínám, ignoruji nebo odbývám narozeniny, výročí, rodinná setkání a svátky.
25. Dělám závažná rozhodnutí ještě před tím, než mám k dispozici potřebné údaje a než mám možnost si věc důkladně promyslet.

Sečtěte body, které jste získali. Podle B.E. Robinsona odpovídá:
· 54 až 63 bodů lehké závislosti na práci.
· 64 až 84 bodů střední závislosti na práci.
· 85 bodů a více těžké závislosti na práci.

(Zdroj : Židek, V.: Psychologie zvládání zátěžových situací, Brno: PFMU, 1997)

Doporučená literatura:
KOHOUTEK, R.- ŠTĚPANÍK, J. Psychologie práce a řízení. Brno: Akademické nakladatelství CERM.
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama