Duchovědná (rozumějící) psychologie

11. listopadu 2008 v 7:40 | Prof. PhDr. Rudolf Kohoutek, CSc.
Duchovědný směr byl negativní reakcí na přírodovědné pojímání psychologie a tzv. psychologii "bez duše". Experimentální metoda je tímto směrem do značné míry opuštěna. Základním cílem duchovědných psychologů je subjektivní pochopení lidského života a základních souvislostí, klíčových duchovních znaků a základů našeho duševního dění. Duši chápali jako životní útvar jež je vázaný na prostor a čas a jenž je založen na uskutečňování hodnot. Duševní život je vrůstání jednotlivé duše do objektivního a normativního ducha té které doby. Je to teleologická, účelně se uplatňující struktura v níž části lze rozumět jen ve vztahu k celku.

Představitelem a zakladatelem duchovědné (či tzv. rozumějící) psychologie je zejména
Dilthey, W.
německý filozof kultury a zakladatel filosofie života Wilhelm Dilthey (1833 - 1911), který odsoudil positivismus francouzského sociologa Auguste Comta (1798-1857) a anglického filozofa Johna Stuarta Milla (1806-1873) a propagoval místo přírodovědných metod v psychologii metodu vciťování se a později metodu hermeneutickou (rozumějící, ozřejmující, chápající kontext, "naslouchající bytí", zkušeností postihující smysl a vykládající, vysvětlující, interpretující). Vyšel z historických a dějinně filozofických studií. Za předmět duchověd považoval člověka a jeho dílo. Uznával jenom psychologii popisnou, analytickou a srovnávací, která na základě intuitivního rozumění vychází z psychických celků a z nich chápe jednotlivosti. Jde mu především o postihování smysluplných souvislostí. Za hlavní metodu psychologie považoval vcítění.
Zdůrazňoval, že prožívání má smysl a cíl, který se nedá postihnout metodami přírodovědně orientované psychologie, jež se podle něho omezuje na kauzální výklad duševních jevů.
Je označován za zakladatele humanitních věd (duchověd), jejichž specifičnost nespočívá ve vysvětlování reality (jako u přírodních věd), nýbrž v porozumění jedinečnosti a neopakovatelnosti (např. historického dění) pomocí vciťování se a znovuprožívání. Snažil se svou duchovědnou psychologii učinit základem všech věd o společenském a dějinném životě lidstva. Původně navrhoval pro duchovědnou psychologii název psychologie rozčleňující a popisná. Napsal Einleitung in die Geisteswissenschaften (1883) a Ideen über eine beschreibende und zergliedernde Psychologie (1894). Byl to abstraktní myslitel. Odmítal asociační psychologii a její vysvětlující tendence. Zvláštní úkol psychologie viděl v objasnění struktury duševního života a studium psychologických rozdílů. Jeho důraz na pojem hodnota je zřejmý z jeho tvrzení, že jednotlivé pochody vědomí v nás vystupují s různým vědomím své hodnoty pro celek naší životní souvislosti, čímž se liší podstatné od nepodstatného. Chce zjišťovat strukturu, vývoj a rozdíly duševního života. Struktura je podle Diltheye architektonické členění hotové budovy. Ptá se po "cihlách a maltě". V rámci určité struktury nachází jednotu.
Považoval za hlavní pojmy pro projevy života prožitek (Erlebnis), výraz, vyjádření (Ausdruck) a porozumění (Vestehen). Člověk podle něho především žije a teprve pak uvažuje.
Neméně významným představitelem duchovědné psychologie byl žák W. Diltheye a
Spranger, E.
vysokoškolský profesor Eduard Spranger (1882 - 1963) německý psycholog, pedagog a filozof známý svou stále živou a nosnou typologií osobnosti. Byl od roku 1920 profesorem v Berlíně a od roku 1946 v Tübingenu.
Vedle objektivního ducha, který tvoří společensky podmíněné prostředí rozeznával Spranger normativního ducha, který je tvořen kulturně etickými směrnicemi.
Úkolem psychologie je určit hranice subjektu vůči objektivnímu a normativnímu duchu a zabývat se odchylkami od norem. Individualita je dána tím, že subjekt ukazuje vlastní směr v určování a prožívání smyslu. Kolektivní duch vzniká tehdy, jsou-li struktury rozmanitých subjektů usměrněny.
Pokud jde o formální stránku, rozeznával tři typologické dvojice:
typ střízlivý nebo typ vzletný,
typ receptivní (přijímající) nebo typ originální (tvořivý)
a typ těžkomyslný nebo typ optimistický (veselý).
U dospívající mládeže rozlišoval osm typických forem: rozplývající se v tělesném pocitu, estetické blouznivce, těšící se na výdělečnou činnost, žíznící po činech, milostný typ, mravní nadšence, náboženské mystiky a problematické typy.
Proti přírodovědným zákonům je postaven problém smyslu, namísto kauzálního vysvětlování psychických jevů je zdůrazněno pochopení člověka a porozumění jeho spiritualitě. Je to směr antiredukcionistický. Porozumění pro Sprangera neznamená sympatizovat nebo znovuprožívat, ale chápat duševní vztahy jako smysluplné. Smysl má jen to, co se vřazuje do smysluplného celku jako konstitující člen. Dění organismu je smysluplné, protože všechny jeho funkce směřují k sebezáchově jako k něčemu hodnotnému.
Za vývoj považuje Eduard Spranger rozvoj individuálního duševního života z nitra navenek k větší vnitřní členitosti a ke stupňování hodnoty psychické výkonnosti.
Dodnes si svůj význam uchovává jeho typologie životních forem a stylů. Rozlišuje typ osobnosti člověka:
teoretického, pro něhož je hlavní hodnotou vědecká pravda, jeho převládajícími tendencemi jsou věcnost, zdolávání předsudků, poznávání a tvoření systémů poznatků,
ekonomického se zájmy o praktické a utilitární otázky denního života, který všechny hodnoty podřizuje ekonomickému stanovisku, ekonomický motiv, zisk, touha po blahobytu je mu konstantou mezi subjektem a světem,
estetického, pro kterého je nejvyšší hodnotou krásno, vnímá svět jemně, senzitivně a intuitivně,
mocenského s dominantní hodnotou vládnout, dosáhnout toho, aby jeho ideje, představy, přání a cíle byly pro ostatní závazné,
sociálního, lidumila naplněného altruismem a snahou pomáhat druhým, který individuální cíle podřazuje cílům společenským,
náboženského, který hledá smysl života a jeho naplnění ve víře v Boha, který je orientován na směřování k Bohu.
E. Spranger zdůrazňoval zaměření lidského ducha k uskutečňování hodnot.
Jeho typy individuality jsou typy toho, co Spranger nazval "Lebensformen". Jde o jakési duševní struktury, které dávají vznik objektivním hodnotám, kulturním statkům a jsou ukazateli různé míry vnímavosti vůči jednotlivým dílčím hodnotám. Jsou to však schemata podmíněná časově i prostorově. Člověk obvykle začíná, např. v nově založené rodině jako člověk typu hospodářského, načež buď v tomto typu setrvá nebo se změní, třeba na typ sociální nebo estetický. Někteří lidé patří mezi smíšené typy. Např. ruský spisovatel Lev Nikolajevič Tolstoj (1828-1910) splňoval kriteria typu estetického, sociálního i náboženského.
Diltheyovu značně abstraktní teorii Spranger zkonkrétnil. Mezi jeho nejvýznamnější díla patří Lebensformen. (Geisteswissenschaftliche Psychologie und Ethik der Persönlichkeit) a Psychologie des Jugendalters.
Na duchovědné psychology navázala celostní a tvarová psychologie.

Doporučená literatura:
Kohoutek, R. Dějiny psychologie pro pedagogy. Brno: Masarykova univerzita.
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Winstonvog Winstonvog | E-mail | Web | 7. března 2017 v 18:48 | Reagovat

thanks due to the fact that this colossal edifying website, obstruct up the massive undertaking check out this <a href=http://onlinecasinos-x.com>online casino</a> offers    , buy <a href=http://www.sextoysfun.net>sex toys</a>

2 Bogerzem Bogerzem | E-mail | 25. dubna 2017 v 21:08 | Reagovat

To be able to help you, have a look at some of those measures to steer you in choosing the best application for you:    Composing plans possess a selection of functions. What is significant would be to prioritize the functions that'll right tackle your requirements like a writer.  Learn the different forms of application available  For this reason you'll find various products sold as of late. If you know things you need and you know the various forms of software obtainable in the marketplace today, you will be capable of find the appropriate publishing resource that will help you in your publishing projects.    Cost can be a problem you must address when choosing the application.  Take a look at online opinions  
<a href=http://www.greatoceanroad.info/the-introduction-of-a-discursive-custom-essay/>dissertation help</a>

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama